Počátky církevního života znojemské církevní obce sahají do doby po první světové válce, kdy skupinu věřících obsluhovala duchovní správa z Dolních Kounic. Protože většina věřících byli Rusové, dojížděl k nim také ruský kněz z Brna. Vlivem války, pronásledování a zákazu České pravoslavné církve po heydrichiádě, zbylo z ní jen několik věřících členů.
Na podzim v r. 1946 vykonal kněz prot. Jos. Leixner z Třebíče ve Znojmě pohřeb. Při této příležitosti, navrhl zde znovu obnovit pravoslavnou skupinu věřících. Od městského národního výboru byla získána k bohoslužebným účelům do nájmu dvojitá kaple sv. Václava. Po částečném vybavení kaple byl požádám přeosvícený metrop. Jelevferij z Prahy, exarcha moskevského patriarchátu v ČSR o její vysvěcení. Tento radostný den připadl na neděli 12. října 1947 v den sv. muč. Štěpánky. Svěcení provedl zástupce metropolity mitroforní protojerej Čestmír Kráčmar, pozdější vladyka - biskup olomoucko-brněnský. Dne 16. listopadu 1947 v den sv. evangelisty Matouše byl vysvěcen na kněze pro církevní obec Znojmo Bohuslav Sigmund. Zorganizovaná církevní obec byla státem schválena dne 6. května 1948 č. B - 91.955/48-V/2. Církevní obci ve Znojmě byl také přidělen jednopatrový dům v blízkosti chrámu, na ulici Malá Mikulášská, č.p. 10. Církevní obec čítala v roce 1947 - 120 duší, v roce 1948 - 250 a roce 1949 již 350 duší. Tvořili ji Češi, Rusové, Bulhaři a Srbové, žijící na Znojemsku a Mikulovsku.
Od 1. srpna 1950 byl ustanoven duchovním správcem nově vysvěcený kněz, volyňský Čech, otec Václav Šimek. 5. května 1952 na jeho místo nastupuje otec Jaroslav Němeček z Chudobína, který se hned začíná seznamovat s věřícími. V Mikulově pro náboženskou obec ve spolupráci s církevním tajemníkem velmi brzy zajistil pro liturgickou službu místnost na střední škole, kde postupně vybudovali s věřícími kapli. Ale to již začínají padesátá léta - státní ateismus - a ten postihl i znojemskou pravoslavnou obec. Otec Jaroslav musel být předsedou pobočky Československo - sovětského přátelství, na faře se učilo náboženství, ale byly zde rovněž i schůze SČSP. Výuka náboženství byla již v roce 1954 ze škol vyloučena. Postupně se zmenšuje počet věřících. Po smrti otce Jaroslava Němečka, v roce 1975, je obec administrována - nemá stálého kněze. Jedenáct let dojíždí do Znojma nejvíce otec Mužík z Třebíče. Také zde tři roky působil otec Jiří Cima, ale pak byl odvolán na Slovensko.
O přidělení opuštěné obce ještě před změnou politických poměrů a pádu komunismu požádal bratr Alexander Novák z Prahy. A v r. 1986 je vysvěcen na kněze pro Znojmo a Jaroslavice. Bydlí na faře ve Znojmě a zahajuje léta oprav neudržovaných a zchátralých nemovitostí ve Znojmě i v Jaroslavicích. Na kapli sv. Václava na boku Mikulášského náměstí, zapůjčené církvi městskou správou, byla ještě za starého režimu dána nová šindelová střecha v hodnotě 220-tis. Kčs.
Po jednáních s biskupem Vratislavem Štěpánkem dostala darem roku 1995 naše církevní obec do užívání od husitské církve evangelický kostel na nám. Otmara Chlupa. Tento kostel je pak dvanáct let pod vedením otce Alexandra a pana stavitele Poslušného opravován. Je zasvěcen svatému velkomoravskému knížeti mučedníkovi Rostislavovi. Nový chrám byl vyzdoben ikonami otce Pijnenburga z ruské pravoslavné církve z Vídně, dále rumunskými sestrami z Vilémova a bratrem Bujnou z Bratislavy. Ikonostas a lustr navrhl pan stavitel Poslušný, vykoval jej Ruský mistr kovář bratr Šakin a ikony evangelistů na něm napsala matuška Eliška Nešporová. Lustr má úctyhodné rozměry 3x2 metry a má tvar byzantské koruny. Opravy chrámu financuje postupně znojemský městský úřad, za což vřele děkujeme. Kostel je zapsaný v ústředním seznamu kulturních památek pod číslem 8384.
Začátkem 21. století opouští církevní obec zapůčenou hradební kapli sv. Václava na Mikulášském náměstí a pravoslavné bohoslužby koná už výhradně v chrámu sv. Rostislava, který je prvním chrámem v majetku znojemské pravoslavné farnosti. Po odchodu prot. Alexandra Nováka do důchodu se stal (v druhé polovině prvního desetiletí 21. stol.) duchovním správcem znojemské farnosti jer. Lukáš Nešpor. Po jer. Nešporovi krátce jezdil do Znojma jer. Oleg Muntean. 31. ledna 2016 byl pro tuto církevní obec vysvěcen jer. Cyril Bočkarev, který dokončil opravy farního bytu v ulici Malá Mikulášská a do Znojma se i se svou mátuškou a dětmi přestěhoval. Na svátek svatého knížete Rostislava se zde každoročně koná eparchiální pouť.
P.S.
Další podrobnosti viz ve vzpomínkovém článku o prot. Alexandrovi Novákovi (+ 10. 7. 2015)
O novém znojemském pravoslavném chrámu sv. Rostislava viz také článek: Vídeň a Znojmo mají podobné památky