SVATÝ ROSTISLAV
VELKOMORAVSKÝ KNÍŽE A MUČEDNÍK
- JEMU JE NÁŠ CHRÁM ZASVĚCEN -
Velkomoravský kníže Rostislav položil pevné základy duchovního ži­vota Slovanů a jejich kulturní samostatnosti, které přetrvaly dodnes. V ob­dobí jeho panování přicházeli na území Vel­ké Moravy misionáři, kteří více mysleli na politické zisky svých pánů, než na zvěstovaní učení Ježíše Krista. Moravané se proto zdráhali přijímat víru, kterou přinášeli tito misionáři, neboť se obávali, že s přijetím křesťanství by se mohli stát poddaný­mi svých sousedů. Když se Rostislav stal panovníkem po prvním velkomoravském knížeti Mojmírovi okolo roku 846, chtěl zabezpečit pro svůj lid život v míru a bezpečí. Věděl, že zvěs­tování Evangelia může přinést ovoce jen tehdy, když slovanský lid bude vyučován ve srozumitelném jazyce. Obrátil se proto k římskému biskupovi se žádostí, aby vyslal na Velkou Moravu učitele, kteří by hlásali zvěst o spáse v Kristu ve srozumitelném jazyce. Římský papež však na jeho žádost neodpovídal a učitele neposlal. Tehdy se moudrý Rostislav po poradě s ostatními velkomoravskými velmoži se stejnou žá­dostí obrátil ke konstantinopolskému (cařihradskému) patriarchovi Fótiovi.
Císař Michal III. a patriarcha Fótios uvítali Rostislavovu prosbu a pov
ěřili dva nejvýznamnější zvěstovatele Evangelia, Konstantina (Cyrila) a Metoděje, aby vykonali misii na Velké Moravě. Zbožný císař Michal III. podporoval nenásilné šíření křesťanství a kníže Rostislav ve své prosbě císaři napsal: „Od vás na všechny strany dobrý zákon vy­chází".
Církev v Konstantinopoli se vyznačovala hlubokou vzd
ělaností, du­chovními ctnostmi a velkým kulturním bohatstvím. Žádnému národu nebránila konat bohoslužby v jeho rodném jazyce a podporovala překlá­dání Svatého Písma do jazyků různých národů, aby se všichni lidé dozvěděli o radostné zvěsti Evangelia.
Svatý Rostislav zemřel za svůj lid a Kristovu víru po krutých mu­čeních na neznámém míst
ě roku 870. Církev si připomíná jeho pa­mátku 15./28. října.