PRAVOSLAVNÝ
KATECHISMUS
**866. Z čeho se skládá bohoslužba pravoslavné církve?
Bohoslužba pravoslavné církve se skládá z modliteb a úkonů, které jsou za spoluúčasti věřících konány knězem podle určitého církevního řádu.
**867. Proč se konají bohoslužby?
Bohoslužby se konají,
1. abychom přinášeli Bohu oběť čistou a svatou,
2. abychom se mu klaněli a přednášeli mu chvály, díky a prosby,
3. abychom nabývali milosti boží a posvěcení.
**868. Jak se dělí bohoslužby?
Bohoslužby se dělí na veřejné a soukromé.
**869. Která bohoslužba je veřejná?
Veřejná bohoslužba je ta, kterou kněz koná společně s církevní obcí.
**870. Která bohoslužba je soukromá?
Soukromá bohoslužba je ta, kterou kněz koná společně pouze s jednotlivými členy církve nebo s jednotlivými rodinami.
**871. Kde se koná bohoslužba?
Bohoslužba se koná zpravidla ve chrámech, ale v případě potřeby může být konána i na jiných vhodných místech.
* 872. Co je chrám?
Chrám je budova, která je zasvěcena Bohu a určena k bohoslužebným shromážděním věřících.
* 873. Je-li v některém městě několik chrámů, jak se nazývá první mezi nimi?
Je-li v některém městě několik chrámů, nazývá se první mezi nimi chrámem hlavním neboli sborovým.
* 874. Proč se hlavní chrám ve městě nazývá sborovým?
Hlavní chrám ve městě nazývá se sborovým, poněvadž se v něm o větších svátcích schází ke společné neboli sborové bohoslužbě duchovenstvo s věřícími všech ostatních místních chrámů.
* 875. Jak se nazývá hlavní chrám města, v němž sídlí eparchiální archijerej?
Hlavní chrám města, v němž sídlí eparchiální archijerej, nazývá se chrámem katedrálním.
**876. Jaká jména se dávají chrámům?
Chrámům se dávají jména, která připomínají Boha nebo svaté a světice boží.
**877. Kdy se dává chrámu jméno?
Chrámu se dává jméno při svěcení jeho základů a základního kamene.
* 878. Jak se nazývá malý chrám?
Malý chrám se nazývá kaplí.
Poznámka:
** Téměř u všech národů nazývá se chrám církví, poněvadž se v něm shromažďují členové církve. Také naši předkové v době svatých Cyrila a Metoděje nazývali chrám staroslovanským jménem „cerkov“, kteréžto pojmenování zachovává se dosud u pravoslavných Slovanů. U Čechů ještě v době Mistra Jana Husi byl dřevěný chrám nazýván církví; podle takových dřevěných chrámů – nyní už nahrazených kamennými – obdržely i některé obce své názvy, jako Horní Cerekev a Dolní Cerekev u Jihlavy, Cerekvice u Litomyšle a u Hradce Králové a Církvice u Čáslavy a u Litoměřic. Když byla národu českému vnucena církev latinská, zaveden byl pro chrám název kostel, což je vzato z latinského slova castellum, to jest hrad.
**879. Jakou podobu mívá půdorys chrámu?
Půdorys chrámu mívá podobu buď podlouhlého obdélníku nebo kříže nebo kruhu.
**880. Co nám připomíná obdélníkový chrám?
Obdélníkový chrám nám připomíná, že církev se podobá lodi, která, řízena jsouc Pánem Ježíšem, převáží věřící rozbouřeným mořem pozemského života do přístavu věčné blaženosti.
**881. Co nám připomíná křížový půdorys chrámu?
Křížový půdorys chrámu nám připomíná, že Pán Ježíš nás vykoupil svou smrtí na kříži.
**882. Co nám připomíná kruhový půdorys chrámu?
Kruhový půdorys chrámu nám připomíná, že církev Kristova bude trvat věčně.
**883. Na kterou světovou stranu mají se dívat věřící, shromáždění ve chrámě k bohoslužbám?
Věřící, shromáždění ve chrámě k bohoslužbám, mají se dívat k východu; proto též chrám má být tak stavěn, aby čelní svou stranou byl obrácen k východu.
**884. Proč se mají věřící při bohoslužbách dívat k východu?
Věřící se mají při bohoslužbách dívat k východu, aby si připomněli, že očekávají milost a posvěcení od Pána Ježíše Krista, který osvítil celý svět jako slunce, vystupující na obzor od východu.
**885. Čím bývá zakončena střecha chrámu?
Střecha chrámu bývá zakončena kopulí nebo věží, na níž jest postaven kříž, znamení spásy.
**886. Kolik kopulí mívají pravoslavné chrámy?
Pravoslavné chrámy mívají jednu nebo tři, pět, sedm, devět nebo třináct kopulí.
**887. Co nám tyto kopule připomínají?
Jedna kopule nám připomíná Pána Ježíše jakožto jedinou hlavu církve, tři - nejsvětější Trojici, pět - Pána Ježíše se čtyřmi evangelisty, sedm - svaté tajiny, devět - sbory andělské, třináct - Pána Ježíše s dvanácti apoštoly.
* 888. Na jaké hlavní časti dělí se každý pravoslavný chrám?
Každý pravoslavný chrám dělí se na tři hlavní části; jsou to:
1. oltář, v němž kněz slouží nejdůležitější úkony bohoslužebné,
2. loď chrámová, v níž se shromažďují věřící,
3. předsíň chrámová, která bývala určena pro katechumeny a kajícníky.
Poznámky:
* I. Katechumeny byli v prvních dobách křesťanských nazýváni ti lidé, kteří žádali, aby byli pokřtěni a přijati do církve, a za tím účelem byli vyučováni ve víře Křesťanské. Slovo „katechumen“ je vzato z řeckého jazyka a znamená tolik, co „vyučovaný“. Odtud jsou i slova „katecheta“ a „katechismus“. „Katecheta“ značí tolik, co učitel; „katechismus“ pak tolik, co učební kniha.
* II. V prvních dobách křesťanských vyznávali věřící své těžké hříchy veřejně před celým shromážděním věřících při bohoslužbách, a biskup jim ukládal veřejné pokání. Takoví veřejní kajícníci měli ve chrámě určeno místo vzadu blízko vrat chrámových stejně, jako i katechumeni. Po dobu veřejného pokání nesměli kajícníci přijímat tělo a krev Pána Ježíše, což nesli velmi těžce, a byli ke svatým tajinám připuštěni, až uplynula doba pokání. Biskup však mohl dobu tuto zkrátiti. Když se přesvědčil, že kajícník se opravdu polepšil. Veřejné pokání a veřejná zpověď, při níž se křesťané vyznávali jednotlivě přede všemi věřícími právě z těžkých hříchů, je svědectvím, jak opravdově první křesťané brali svou víru.
**889. Co obyčejně přiléhá k oltáři?
K oltáři obyčejně přiléhá:
1. říznice neboli sakristie, v níž se uschovávají kněžská roucha a bohoslužebné knihy a nádoby,
2. místnost, v níž se připravuje oheň pro kadidlo.
**890. Co se nachází v oltářním prostoru?
V oltářním prostoru se nachází:
1. uprostřed čtyřhranný, zpravidla dřevěný stůl, zvaný svatý stůl nebo prestol, na němž se posvěcují a uschovávají svaté dary,
2. na severní straně od prestolu žertveník, menší to stůl, na němž se připravuje chléb a víno ke svaté oběti.
**891. Čím a jak je pokryt svatý prestol?
Svatý prestol je pokryt spodním lněným a vrchním barevným rouchem, a to tak, že jest oběma těmito rouchy pokryta nejen vrchní deska jeho, nýbrž i všechny čtyři strany až k zemi; na vrchní roucho pak bývá často položena ještě okrasná přikrývka, sahající jen přes okraj desky svatého prestolu.
**892. Čím je připevněno spodní roucho k svatému prestolu?
Spodní roucho je k svatému prestolu připevněno šňůrou, která obíhá nahoře i dole kolem prestolu a na všech stranách tvoří kříž.
**893. Co leží na svatém prestole?
Na svatém prestole leží:
1. složený antimins,
2. kniha čtyř svatých evangelií, spočívající na antiminsu,
3. za antiminsem darochranitelnice, v níž ve stříbrné nádobce se uschovávají svaté dary pro nemocné,
4. vedle antiminsu a evangelia leží naprestolní malý kříž k žehnání,
5. na jedné straně darochranitelnice bývá postavena daronosnice, v níž se nosí svaté dary nemocným,
6. na druhé straně darochranitelnice bývají nádobky s posvěcenými oleji,
7. svícny se svíčkami nebo místo nich sedmiramenný svícen.
**894. Co se obyčejně ještě uschovává v darochranitelnici?
V darochranitelnici se obyčejně ještě uschovává též nádobka se svatým myrem.
**895. Co stává bezprostředně za prestolem?
Bezprostředně za prestolem stává zaprestolní velký kříž, obrácený přední stranou k lodi chrámové, jehož se může používat též k církevním průvodům.
**896. Co je antimins?
Antimins je lněný nebo hedvábný šátek, na němž je vyobrazen Pán Ježíš, jak je kladen do hrobu.
**897. Co je všito do horní části antiminsu?
Do horní části antiminsu jsou všity ostatky některého světce.
**898. Kým je svěcen antimins?
Antimins je svěcen eparchiálním archijerejem.
**899. V čem je zabalen složený antimins?
Složený antimins je zabalen do lněného nebo hedvábného, obyčejně barevného šátku, který se nazývá iliton.
**900. Kdy se rozvinuje antimins?
Antimins se rozvinuje hlavně v těchto případech:
1. při svaté liturgii, aby na něm v posvěcených nádobách spočívaly svaté dary, to jest tělo a krev Pána Ježíše;
2. při úřední návštěvě neboli visitaci chrámu, aby církevní hodnostář se přesvědčil, zdali je čistý a neporušený, jak toho vyžadují církevní předpisy.
Poznámka:
** Bez antiminsu nesmí být sloužena svatá liturgie.
**901. Jak bývá vždy vázáno naprestolní svaté evangelium?
Naprestolní svaté evangelium bývá vždy vázáno ozdobně: na přední straně desek bývá ikona Pána Ježíše a kolem ní ikony čtyř evangelistů, na zadní straně desek bývá ikona zvěstování přesvaté Bohorodice nebo kříž.
**902. Jakou podobu mívá darochranitelnice a z čeho bývá obyčejně zhotovena?
Darochranitelnice mívá podobu chrámu a bývá zhotovena obyčejně ze dřeva nebo z kovu.
**903. Jak bývá přikryt žertveník, a co na něm stává?
Žertveník bývá přikryt podobně jako svatý prestol, a stává na něm:
1. ikona,
2. svícen se svící,
3. diskos, to jest kulatá miska s podstavcem pro obětní chléb,
4. kalich pro obětní víno,
5. hvězdice, která se klade na diskos nad obětní chléb,
6. kopí, to jest nožík v podobě kopí, k přípravě obětního chleba,
7. lžíce, kterou se podávají svaté dary věřícím,
8. houba, určená k osušování kalicha,
9. dva menší pokrovce, z nichž jeden na diskos, druhý na kalich a mimo to třetí větší pokrovec, nazvaný řecky „aer“ neboli česky „vzduch“.
**904. Proč se velký pokrovec nazývá aerem neboli vzduchem?
Velký pokrovec se nazývá aerem neboli vzduchem, protože se jím společně pokrývá diskos i kalich s připravenými dary, takže na nich spočívá jako vzduch.
**905. Co jest uloženo do schránky nad trnoží pod prestolem?
Do schránky nad trnoží pod prestolem jsou uloženy svaté ostatky, to jest částečky kostí některého svatého nebo i několika svatých.
** 906. Proč se dávají pod prestol svaté ostatky?
Svaté ostatky se dávají pod prestol na památku prvních dob křesťanských, kdy bývaly služby boží konány na hrobech svatých mučedníků, kteří za víru život svůj obětovali.
**907. Kdo a kdy dává svaté ostatky do schránky pod prestolem?
Svaté ostatky dává do schránky pod prestolem biskup při svěcení chrámu; po uložení do schránky zalévá je posvěceným voskem a uzavírá schránku příklopkou.
Poznámka:
** Slouží-li se svatá liturgie mimo chrám, na příklad pod širým nebem nebo v místnosti, kde není prestol, tu musí kněz na stůl, na němž slouží, položit posvěcený antimins se svatými ostatky. V tom případě prestol jest nahrazen antiminsem. Slovo antimins znamená tolik, co „místoprestol“.
**908. Odkud bere biskup svaté ostatky?
Biskup bere svaté ostatky z těl světců a světic božích, uložených na důstojných místech, obyčejně ve chrámě. Nemá-li svatých ostatků ve své eparchii, vyžádá si je od jiného biskupa.
**909. Které místo v oltáři nazývá se horním místem?
Horním místem nazývá se ono místo v oltáři, které jest za svatým prestolem směrem k východu.
**910. Proč se toto místo nazývá horním?
Toto místo se nazývá horním, protože je to zpravidla vyvýšené místo, na kterém stojí nebo sedí jedině biskup při čtení epištoly.
**911. Čím jest oddělen oltář od lodi chrámové?
Oltář jest od lodi chrámové po celé šířce oddělen několikastupňovým schodištěm, které se nazývá solej, a na něm postavenou přehradou s ikonami.
**912. Jak se nazývá tato přehrada s ikonami?
Tato přehrada s ikonami nazývá se ikonostas.
**913. Kolikery dveře vedou z lodi chrámové do oltáře?
Z lodi chrámové vedou do oltáře trojí dveře, umístěné v ikonostase, a to:
1. uprostřed ikonostasu širší dvoukřídlové dveře, nazvané svatými neboli královskými dveřmi,
2. po stranách svatých dveří jsou užší dveře, nazvané severními a jižními.
**914. Proč se nazývají prostřední dveře v ikonostase svatými neboli královskými?
Prostřední dveře v ikonostase nazývají se svatými neboli královskými, poněvadž jsou jimi neseny svaté dary, to jest tělo a krev Pána Ježíše Krista, který jest naším králem.
**915. Kdo smí svatými dveřmi do oltáře vcházet a z něho vycházet?
Svatými dveřmi smí do oltáře vcházet a z něho vycházet jedině biskup a při službách božích, kdy je to předepsáno, také kněz a jáhen.
**916. Jaké ikony jsou na křídlech svatých dveří?
Na křídlech svatých dveří jsou ikony přesvaté Bohorodice na jedné straně a archanděla Gabriele na druhé straně; obě tyto ikony se vzájemně doplňují a znázorňují zvěstování přesvaté Bohorodice.
**917. Jaká ikona bývá nad svatými dveřmi?
Nad svatými dveřmi bývá ikona poslední večeře Pána Ježíše.
**918. Jaké ikony bývají na jižní straně ikonostasu?
Na jižní straně ikonostasu bývají tyto ikony: hned vedle svatých dveří ikona Spasitele, dále ikona svatého Jana Křtitele, pak ikona události nebo světce, jejichž památce je chrám zasvěcen.
**919. Jaké ikony bývají na severní straně ikonostasu?
Na severní straně ikonostasu bývají ikony: hned vedle svatých dveří ikona přesvaté Bohorodice, pak ikony světců, kteří jsou v té církevní obci zvláště uctíváni, nebo ikony národních světců.
**920. Co stává před ikonami ikonostasu, zvláště pak před ikonami Pána Ježíše a přesvaté Bohorodice?
Před ikonami ikonostasu, zvláště pak před ikonami Pána Ježíše a přesvaté Bohorodice stávají veliké svícny se svíčkami.
**921. Jaké ikony bývají na severních a jižních dveřích?
Na severních a jižních dveřích bývají ikony andělů.
**922. Co je bezprostředně za svatými dveřmi?
Bezprostředně za svatými dveřmi je záclona, kterou mimo bohoslužby jest pohled do oltáře zastřen.
**923. Čím jest ikonostas nad ikonou poslední večeře zakončen?
Nad ikonou poslední večeře jest ikonostas zakončen svatým křížem.
**924. Co jest ambon?
Ambon neboli kazatelna jest výběžek soleje před svatými dveřmi, vybíhající do lodi chrámové.
**925. Čím bývají uvnitř chrámu kopule a stěny okrášleny?
Uvnitř chrámu bývají kopule a stěny okrášleny různými ikonami.
**926. Co jest korouhev?
Korouhev jest ikona, visící na tyči ve způsobě praporu.
**927. K čemu se používá korouhví?
Korouhví se používá k církevním průvodům, při nichž bývají neseny ke zvýšení slavnosti a na znamení vítězství křesťanské víry.
**928. Co jsou analoje?
Analoje jsou přenosné stolky obyčejně se šikmou horní plochou, na níž se klade evangelium ke čtení při bohoslužbě nebo též ikony, jimiž se připomíná, jaký je právě svátek.
Poznámky:
** I. Analoje se obyčejně přikrývají okrasnými přikrývkami, na nichž bývá vyšit kříž.
** II. Čistit, převlékat, přikrývat a odkrývat svatý prestol i žertveník, připravovat nebo ukládat kalich, diskos, hvězdu, lžíci, kopí, antimins, oprašovat a otvírat nebo zavírat darochranitelnici a daronosnici je výlučně povinností jáhna nebo kněze. Žádný z nich nesmí tyto práce přenechávat ani kostelníkovi ani nikomu jinému.
** III. Čištění a příprava kaditelnice, nádobek na víno a vodu, svícnů, rouch, analojů, jakož i úklid oltářního prostoru (podlahy a stěn) je zase povinností kostelníka.
** IV. Prostor chrámový, to jest loď a předsíň uklízejí též jiné počestné osoby, muži nebo ženy.
** V. V oltáři nemá se kromě kněze a nutné přísluhy nikdo zbytečně zdržovat. Ženy z vážných důvodů nemají vůbec do oltáře chodit; tento předpis není vydán proto, aby snad byly snižovány, vždyť ženy jsou údy církve Kristovy a mají přístup ke všem svatým tajinám stejně, jako muži, s výjimkou svaté tajiny kněžství. Kdyby ženy chodily do oltáře, snadno by si nepřátelé křesťanské víry nebo špatní křesťané mohli vymyslit různá podezření.
** VI. Při vstupu do chrámu má si každý ihned uvědomit, že stojí před Bohem, a má se požehnat a uklonit směrem k oltáři. Stejně má každý, kdo jde na soleji nebo před solejí kolem svatých dveří, učinit úklonu směrem ke svatému prestolu.
* 929. Kterých úkonů užívá se při bohoslužbách?
Při bohoslužbách užívá se různých úkonů; jsou to zvláště:
1. postoj v pozoru,
2. pokřižování,
3. úklona,
4. pokleknutí,
5. složení rukou na prsou v podobě kříže,
6. okuřování kadidlem,
7. žehnání se strany biskupa nebo kněze,
8. zvonění.
**930. Proč se konají při bohoslužbách viditelné úkony?
Při bohoslužbách konají se viditelné úkony proto, že máme duši i tělo a podle svatého apoštola Pavla máme Boha oslavovat duchem i tělem svým. (1.Kor. 6, 20.)
* 931. Proč pravoslavní křesťané stojí při službách božích?
Pravoslavní křesťané stojí při službách božích proto, že jest nevhodno a neslušno při rozmluvě s Bohem sedět.
* 932. Komu připouští církev, aby si při službách božích občas sedl?
Církev připouští jen starým, churavým nebo tělesně slabým lidem, aby si při službách božích občas sedli.
* 933. Kdy v průběhu svaté liturgie nemají sedět ani staří a slabí lidé?
V průběhu svaté liturgie nemají sedět ani staří a slabí lidé:
1. když se okuřuje chrám,
2. při malém vchodu,
3. při čtení evangelia,
4. při velkém vchodu,
5. od okamžiku, kdy se pronáší vyznání víry až do ukončení písně „Tebe opěváme“,
6. při modlitbě „Otče náš“,
7. od výzvy „S bázní boží a u víře přistupte“ až do ukončení svaté liturgie.
934. Co jest křižovat se?
Křižovat se jest znamenat se v podobě svatého kříže.
935. Jak se křižujeme?
Křižujeme se takto:
1. spojíme palec, ukazováček a prostřední prst na znamení víry v trojjediného Boha (ostatní dva prsty přitiskneme k dlani),
2. takto složené prsty klademe postupně na čelo, na prsa, na pravé rámě a na levé rámě,
3. při tomto tvoření svatého kříže říkáme: „Ve jménu Otce i Syna i svatého Ducha. Amen“,
4. na to se mírně ukloníme.
* 936. Kdy se znamenáme svatým křížem?
Svatým křížem se znamenáme:
1. na začátku a na konci modlitby i služeb božích,
2. po příchodu do chrámu a před odchodem z něho,
3. když jsou vyslovována přesvatá jména boží Trojice,
4. když spatříme svaté dary,
5. když kněz žehná evangeliem, svatými dary, křížem nebo ikonou,
6. při slovech „Pojďte, pokloňme se ...“
7. když nám kněz dává rozhřešení z hříchů,
8. kdykoliv nám to zbožné hnutí vnuká.
* 937. Kdy při službách božích činíme úklonu bez znamení kříže?
Při službách božích činíme úklonu bez znamení kříže hlavně v těchto případech:
1. když kněz žehná rukou,
2. když nás na pozdrav kadidlem okuřuje,
3. když se nám při bohoslužbách ukloní.
Poznámky:
* I. Pravoslavným způsobem žehnali se věřící i v latinské církvi až do XIII. století, jak vysvítá ze slov papeže Inocence III. (1198-1216): „Znamení kříže má se činit třemi prsty, a to shora dolů a od pravé strany k levé.“ (O svaté službě oltáře, II. kniha, hlava 45.)
* II. Kněz a věřící vzájemně se uklánějí, aby si projevovali vzájemnou úctu.
* 938. Kdy pravoslavní křesťané ve chrámě poklekají?
Pravoslavní křesťané poklekají ve chrámě:
1. při posvěcení a proměnění svatých darů, zvláště ve dny všední,
2. před svatým přijímáním při modlitbě „Věřím, Pane, a vyznávám“,
3. při rozhřešení od hříchů,
4. při kajících modlitbách,
5. v době postní,
6. kdykoliv kněz přítomné vyzve slovy: „Sklonivše svá kolena, modleme se k Hospodinu“.
* 939. Kdy skládáme ruce své na prsou v podobě kříže?
Ruce své skládáme na prsou v podobě kříže hlavně v okamžiku, když přistupujeme k ambonu soleje, abychom přijali svaté dary, avšak můžeme to učinit i kdykoliv jindy při každé modlitbě.
**940. Čím se při pravoslavných bohoslužbách svítí?
Při pravoslavných bohoslužbách se svítí:
1. jedná-li se o světlo bohoslužebné, jen svícemi, a to jen voskovými, anebo olejem,
2. jedná-li se o osvětlení chrámu ve tmě, též jinými osvětlovacími prostředky.
**941. Co rozumíme světlem bohoslužebným?
Světlem bohoslužebným rozumíme světlo, které musí být rozžato při každém bohoslužebném úkonu, i když jest bílý den.
**942. Proč se při každém bohoslužebném úkonu rozžíhá světlo?
Při každém bohoslužebném úkonu se rozžíhá světlo ze dvou důvodů:
1. na znamení, že Pán Ježíš Kristus je světlem světa,
2. na znamení, že naše duše má věrou a láskou planout k Bohu.
Poznámka:
** K bohoslužebnému světlu používá pravoslavná církev jen voskových svící a rostlinného, zvláště olivového oleje. Vosk je připraven z pelu, jejž sbírají včely s čistých a vonných květů. Voskové vonící svíce jsou tedy velmi vhodným symbolem mravní čistoty a zbožnosti. Avšak znázorňují též sebeobětování Pána Ježíše, neboť jako hořící svíce se v plameni ztrácí a obětuje, tak i Pán Ježíš z planoucí lásky k nám se obětoval a ve svaté eucharistii stále se obětuje za nás. Hořící vosková svíce připomíná nám tedy, že i my máme planout láskou k Pánu Ježíši a že máme ochotně přinášet mu ve zbožnou oběť vše, co máme. – Olej, připravovaný z čistých stromových plodů, zvláště z oliv, má několik krásných a hodnotných vlastností: hoří a svítí a nadto se ho užívá též jako vnitřního i vnějšího léku. Jakožto vnitřní lék posiluje a jakožto vnější lék hojí. Proto jest olivový olej symbolem duchovního osvícení a boží posily, útěchy i milosti.
**943. Jaké svícny rozeznáváme?
Svícny rozeznáváme:
1. pevné, které stojí stále na témže místě,
2. přenosné, které se přenášejí podle potřeby.
**944. Co nám připomíná svícen o jedné svíci?
Svícen o jedné svíci nám připomíná, že jest jeden Bůh.
**945. Co nám připomíná svícen o dvou svících?
Svícen o dvou svících nám připomíná, že v Pánu Ježíši jsou dvě přirozenosti: božská i lidská.
**946. Co nám připomíná svícen o třech svících?
Svícen o třech svících nám připomíná, že jsou tři božské osoby.
**947. Proč se při pravoslavných bohoslužbách koná okuřování kadidlem?
Při pravoslavných bohoslužbách koná se okuřování kadidlem, abychom byli upozorněni:
1. že máme být tak zbožní, aby naše modlitby vystupovaly k Bohu jako dým kadidla,
2. že máme toužit po milosti boží, aby celou naši bytost pronikala, jako vůně kadidla proniká prostor chrámový.
**948. Kdy se v pravoslavné církvi zvoní?
V pravoslavné církvi se zvoní:
1. před bohoslužbami, aby se k nim svolávali věřící,
2. při bohoslužbách na znamení důležitých úkonů bohoslužebných, jako na příklad při posvěcení a proměnění svatých darů,
3. při příjezdu a příchodu biskupa, případně jiného duchovního hodnostáře, jakož i při jeho odchodu a odjezdu,
4. při příjezdu nového faráře,
5. při významných událostech v životě národa,
6. při průvodech, aby byl zvýšen jejich slavnostní ráz,
7. při úmrtí a pohřbu člena církve na rozloučení s ním a aby věřící byli vyzváni k modlitbě za něho.
Poznámky:
* I. Poněvadž je nevhodno při modlitbě sedět, nebývá v pravoslavných chrámech žádných lavic, čímž se získá místo pro větší počet účastníků bohoslužeb. Pro staré a nemocí zesláblé lidi jsou podél zdí sedadla s opěradly.
* II. Pravoslavní křesťané rádi kupují svíčky a rozžíhají je na velikých svícnech v chrámě, aby je obětovali Bohu s modlitbou za své drahé, žijící i zesnulé. Také ve svých bytech rádi před ikonou rozžíhají lampičky.
* III. Archijerej (biskup) žehná obyčejně oběma rukama a někdy drží při tom v pravé ruce trojsvíčník, v levé pak dvojsvíčník. Trojsvíčník se též nazývá trikyrij, a dvojsvíčník dikyrij. Viz též otázky 945 a 946.
* IV. Kněz žehná tak, že pravou rukou dělá kříž směrem k tomu, komu chce žehnat.
* 949. Které osoby jsou určeny k bohoslužebným úkonům?
K bohoslužebným úkonům jsou určeny:
1. osoby duchovní, které obdržely svatou tajinu kněžství, to jest biskup, kněz a jáhen,
2. osoby, které konají pomocné úkony, to jest sbormistr, žalmista a kostelník.
* 950. Co koná žalmista?
Žalmista čte apoštola, žalmy a některé modlitby, na příklad při večerní, a není-li sbormistra, řídí zpěv při bohoslužbě.
* 951. Co koná kostelník?
Kostelník
1. pečuje o čistotu chrámu i rouch,
2. zvoní,
3. obléká duchovenstvo do bohoslužebných rouch,
4. připravuje kadidlo,
5. rozžíhá světla a koná jiné podobné práce.
* 952. Které roucho oblékají k svaté liturgii všechny duchovní osoby?
Všechny duchovní osoby oblékají k svaté liturgii stichar, to jest dlouhé, obyčejně světlé roucho, které sahá od krku až po zem a má rukávy, takže přikrývá celé tělo.
**953. Co připomíná stichar?
Stichar připomíná čistotu duše, s níž má duchovní osoba k službám božím přistupovat.
* 954. Která roucha bere na stichar jáhen?
Jáhen bere na stichar ještě orár a nárukávníky.
**955. Co jest orár?
Orár jest dlouhá, úzká a kříži okrášlená stuha, která je znamením služby andělské, neboť jáhen jest pomocníkem a jakoby andělem biskupa i kněze při službách božích.
**956. K čemu slouží nárukávníky?
Nárukávníky slouží k tomu, aby se jimi obepnuly ruce v těch místech, kde se nosí nátepníčky, a to za tím účelem, aby pevně stáhly konce rukávů sticharu.
**957. Co nám připomínají nárukávníky?
Nárukávníky nám připomínají pouta, jimiž byl svázán Pán Ježíš, když byl souzen. Tak má se cítit být svázána se svou službou každá duchovní osoba.
* 958. Která roucha bere na stichar kněz?
Kněz bere na stichar:
1. epitrachil,
2. pás,
3. nárukávníky,
4. felon.
**959. Co jest epitrachil?
Epitrachil jest u kněze totéž, co orár u jáhna, avšak oba konce epitrachilu jsou spojeny a splývají se šíje knězovy po jeho prsou dolů až k okraji sticharu.
**960. Co připomíná epitrachil?
Epitrachil připomíná milost kněžství, proto bez něho kněz nesmí konat žádné kněžské služby.
**961. Co značí pás?
Pás značí pohotovost sloužit Bohu.
**962. Co jest felon?
Felon jest vrchní široké roucho bez rukávů jako plášť, do něhož oblékli Pána Ježíše, když byl souzen, a připomíná knězi, že má být ochoten trpět pro pravdu boží a spravedlnost i největší křivdu, jako trpěl Pán Ježíš.
**963. Co bere kromě sticharu na sebe biskup?
Biskup bere kromě sticharu na sebe:
1. epitrachil,
2. pás,
3. nárukávníky,
4. nábederník,
5. sakkos,
6. omofor,
7. náprsní kříž a panagii,
8. mitru.
**964. Co je nábederník?
Nábederník je kosodélníková součástka roucha biskupského, která se mu na pravou stranu připíná k pásu.
**965. Co nám připomíná nábederník?
Nábederník připomíná duchovní meč, to jest slovo boží, kterým má biskup bránit víru.
**966. Co je sakkos?
Sakkos je roucho, mající podobu zkráceného sticharu se širokými rukávy, a má pro biskupa týž význam, jako felon pro kněze.
**967. Co jest omofor?
Omofor jest roucho v podobě široké a kříži zdobené stuhy a klade se kolem ramen biskupa tak, aby jeden konec splýval zpředu a druhý zezadu. Bez omoforu nesmí biskup konat žádné biskupské služby.
**968. Co připomíná omofor?
Omofor připomíná ovečku, kterou - když se ztratila - dobrý pastýř nalézá, a vzav ji na ramena svá, nese ji do ovčince, aby ji zachránil.
**969. Co jest panagie?
Panagie je malá ikonka, kterou biskup nosí na svých prsou vedle kříže.
**970. Co jest mitra?
Mitra jest přikrývka na hlavu, obyčejně v podobě koruny, kterou biskup na znamení své duchovní moci nosí, když koná bohoslužebné úkony. Mitra připomíná trnovou korunu, kterou byl korunován Pán Ježíš.
**971. Co nosívá biskup při některých bohoslužbách místo sakkosu?
Místo sakkosu nosívá biskup při některých bohoslužbách archijerejskou mantiji.
**972. Co jest archijerejská mantije?
Archijerejská mantije jest dlouhé, řasnaté, celé tělo přikrývající, obyčejně pruhované roucho, které splývá až na zem a připomíná moc boží, jež na všem spočívá a všecko přikrývá.
**973. Co držívá biskup v ruce?
Biskup držívá v ruce žezlo neboli pastýřskou hůl na znamení, že jest vrchním duchovním pastýřem všech věřících i kněží své eparchie.
Poznámky:
** I. Omofory jsou dva: jeden veliký, jak jest uveden v otázce, a druhý malý, který je krátký a splývá oběma konci po prsou jen k pasu.
** II. Duchovní osoby nosí i mimo služby boží místo kabátu dlouhý, obyčejně černý šat, sahající až k zemi, nazvaný podřasník. Pro společnost a pro chůzi na ulici oblékají na podřasník ještě druhý dlouhý šat téže barvy, který nosí místo svrchníku. Tomuto vrchnímu šatu se říká buď řasa nebo kněžská mantije. Na hlavě nosívají kněží přikrývku, nazvanou skufie. Mniši přikrývají hlavu černou cylindrovitou a nahoře rovnou přikrývkou, nazvanou kamilávka. Mniši, kteří složili slavné neboli veliké sliby, nosí na kamilávce veliký černý závoj.
** III. Biskup může zasloužilé kněze vyznamenat povolením, aby nosili náprsní kříž zlatý či s ozdobami nebo kamilávku, nebo aby při službách božích měli nábedrník. Archimandriti nosí náprsní kříž a při bohoslužbách též mitru. Kamilávku se závojem a náprsní kříž nosí také igumenky ženských monastýrů.
**974. Které jsou bohoslužebné knihy pravoslavné církve?
Bohoslužebné knihy pravoslavné církve jsou:
1. naprestolní evangelium,
2. kniha zvaná apoštol,
3. žaltář,
4. Písmo svaté Starého Zákona,
5. služebník,
6. časoslov neboli hodinky,
7. trebník neboli obřadní příručka,
8. osmihlasník,
9. triod postní,
10. triod květný neboli paschální,
11. měsícoslov neboli mineje,
12. typik.
**975. Co je naprestolní evangelium?
Naprestolní evangelium je kniha, obsahující čtyři evangelia. Ona leží stále na svatém prestole, a to na složeném antiminsu, a z ní čte kněz nebo jáhen při službách božích svaté evangelium.
**976. Co obsahuje bohoslužebná kniha nazvaná apoštol?
Bohoslužebná kniha nazvaná apoštol obsahuje Skutky svatých apoštolů, listy neboli epištoly apoštolů a někdy též zjevení svatého apoštola Jana.
**977. Co obsahuje žaltář?
Žaltář obsahuje stopadesát starozákonních písní, nazvaných žalmy a pocházejících většinou od Krále Davida.
**978. Používá se také jiných knih Písma svatého Starého Zákona při pravoslavných bohoslužbách?
Také jiných knih Písma svatého Starého Zákona se při pravoslavných bohoslužbách používá, a to k předčítání hlavně v době velkopostní.
**979. Jak se nazývají čtení ze Starého Zákona?
Čtení ze Starého Zákona nazývají se paremije.
**980. Co obsahují knihy nazvané služebník a časoslov?
Knihy nazvané služebník a časoslov obsahují neměnitelné části bohoslužeb, při čemž tyto knihy vzájemně se doplňují tak, že služebník jest určen pro kněze, a časoslov pro žalmistu a zpěváky s věřícími.
**981. Co obsahuje trebník neboli obřadní příručka?
Trebník neboli obřadní příručka obsahuje modlitby a zpěvy k udělování svatých tajin, k díkůvzdání, ke vzývání Ducha svatého, k různým pobožnostem, k pohřbu, k panychidě, k různým svěcením a jiným obřadům.
**982. Co obsahuje kniha nazvaná osmihlasník?
Kniha nazvaná osmihlasník obsahuje bohoslužebné zpěvy podle týdnů, a to v pořadí osmi hlasů neboli nápěvů, které se po každých osmi týdnech znovu opakují.
**983. Co obsahuje postní triod?
Postní triod obsahuje bohoslužebné modlitby a zpěvy velkého postu.
**984. Co obsahuje květný triod?
Květný triod obsahuje bohoslužebné modlitby a zpěvy v době od neděle velikonoční do neděle svatodušní.
**985. Co obsahuje měsícoslov neboli mineje?
Měsícoslov neboli mineje obsahuje bohoslužebné modlitby a zpěvy na všechny dny každého měsíce podle kalendářního pořadí světců.
**986. Co obsahuje kniha nazvaná typik?
Kniha nazvaná typik obsahuje řád, podle něhož se mají konat bohoslužby o jednotlivých dnech.
**987. Které z těchto bohoslužebných knih máme již v české pravoslavné církvi?
V české pravoslavné církvi máme již tyto bohoslužebné knihy:
1. naprestolní evangelium, vytištěné jazykem staroslovanským a českým,
2. knihu apoštol, rovněž v jazyku církevně-slovanském a českém,
3. služebník,
4. trebník neboli obřadní příručku,
5. sborník modliteb a bohoslužebných zpěvů, který obsahuje bohoslužebné modlitby a zpěvy ze žaltáře, služebníku, časoslovu, trebníku, osmihlasníku, triodu postního i paschálního, z měsícoslovu a některé části typiku. Ve sborníku jsou obsaženy modlitby a zpěvy pro veškeré neděle a pro hlavní, u nás slavené svátky.
* 988. Které jsou hlavní tři veřejné bohoslužby pravoslavné církve?
Hlavní tři veřejné bohoslužby pravoslavné církve jsou:
1. večerní,
2. jitřní,
3. svatá liturgie.
* 989. Kdy se koná večerní?
Večerní se koná na večer a vztahuje se už na následující den.
**990. Za jakým účelem slouží se večerní?
Večerní slouží se za tím účelem, abychom Bohu vzdali díky za uplynulý den a prosili ho o ochranu v nastávající noci.
**991. Kdy a proč se slouží jitřní?
Jitřní se slouží ráno, a to proto, abychom se Bohu hned z rána poklonili, jemu chválu vzdali a prosili ho o pomoc pro nový den.
* 992. Co je všenoční?
Všenoční bdění je spojení večerní s jitřní.
* 993. Kdy se sloužívá všenoční?
Všenoční se sloužívá v předvečer některých velkých svátků, a kde je to možno, i v předvečer neděle.
* 994. Která je nejdůležitější bohoslužba pravoslavné církve?
Nejdůležitější bohoslužba pravoslavné církve je svatá liturgie, neboť se při ní koná tajina svaté eucharistie, což se při večerní a jitřní ani při jiných bohoslužbách neděje.
**995. Které nejvážnější úkony jsou obsaženy ve svaté liturgii?
Ve svaté liturgii jsou obsaženy tyto nejvážnější úkony:
1. chléb a víno se posvěcují a proměňují v pravé tělo a v pravou krev Pána Ježíše Krista, při čemž viditelné způsoby chleba a vína zůstávají;
2. přečisté tělo a drahocenná krev Pána Ježíše jsou přijímány sloužícím knězem a podávají se též věřícím k požívání;
3. posvěcením a proměněním chleba a vína ve své tělo a ve svou krev a podáváním svého těla a své krve k požívání přináší Pán Ježíš při každé svaté liturgii sama sebe v oběť pro spásu lidí.
**996. Naznačil Pán Ježíš nějakým způsobem obětní význam svaté eucharistie?
Pán Ježíš naznačil zcela jasně obětní význam svaté eucharistie slovy, že jeho svátostné tělo jest lámáno a jeho svátostná krev jest vylévána a obojí dáváno k požívání na odpuštění hříchů.
**997. Proč z těchto slov Pána Ježíše vyplývá obětní význam svaté eucharistie?
Obětní význam svaté eucharistie vyplývá z těchto slov Pána Ježíše proto, že co jest lámáno, vyléváno a požíváno, to jest nutno považovat za obětováno.
**998. Uznávali již první křesťané obětní význam svaté eucharistie?
Již první křesťané uznávali obětní význam svaté eucharistie, neboť:
1. svatý apoštol Pavel v epištole k Židům mluví o oltáři křesťanů, a oltář je nemyslitelný bez oběti (Žid. 13, 10);
2. svatý Ignác, biskup antiochijský, žák svatých apoštolů Petra, Pavla a Jana, ve svém listě k Filadelfským píše, že jest jedno tělo Pána našeho Ježíše Krista, jeden kalich a jeden oltář;
3. svatý Justin, filosof a mučedník, ve své knize „Dialog“ nazývá svatou eucharistii „naší (to jest křesťanskou) obětí“.
**999. Jest i ve svaté liturgii zmínka o obětním významu svaté eucharistie?
I ve svaté liturgii je zmínka o obětním významu svaté eucharistie, neboť v modlitbě, kterou kněz koná za zpěvu cherubínské písně, nazývá se svatá eucharistie nekrvavou obětí, a mluví se tam o obětování svatého a přečistého těla i drahocenné krve Kristovy.
Poznámka:
** Již ve Starém Zákoně předpověděl prorok Malachiáš, že přijde doba, kdy na všelikém místě bude Bohu přinášena oběť čistá. (Mal. 1, 11.) Tato prorokova slova vztahovala církev vždy na liturgickou oběť Pána Ježíše, která bez je jakýchkoliv pochybností čistá a neposkvrněná, a přinášena je stále na více a více místech na zeměkouli. Církev věří, že přijde doba, kdy všude, kde budou lidé bydlit, bude též svatá liturgie sloužena. Již nyní je sloužena na všech světadílech, i na těch, kde pohané jsou dosud ještě ve většině. Víra křesťanská a současně s ní i svatá liturgická oběť proniká stále více i do takových zemí. Blíží se pomalu, ale jistě doba, o níž pravil v témže verši prorok Malachiáš, že od východu až na západ bude veliké jméno Hospodinovo mezi národy.
**1000. Jaký je rozdíl mezi obětí na kříži a obětí liturgickou?
Mezi obětí na kříži a obětí liturgickou je rozdíl tento:
1. oběť na kříži byla přinesena na Golgotě jednou a pro vždy, oběť liturgická se opakuje často a bude konána všude, kde jsou pravoslavní křesťané, až do konce světa;
2. oběť na kříži byla krvavá, oběť liturgická je nekrvavá;
3. oběť na kříži byla přinesena za celý svět, oběť liturgická přináší se taktéž za celý svět, ale je prospěšná hlavně těm, jichž se při ní v modlitbě vzpomíná, a těm, kteří se jí účastní.
* 1001. Co jest nám připomínáno postupem svaté liturgie?
V postupu svaté liturgie jest nám připomínán celý život Pána našeho Ježíše Krista, od narození až po nanebevstoupení.
* 1002. Jak se rozděluje svatá liturgie?
Svatá liturgie se rozděluje:
1. na proskomidii neboli přípravu chleba a vína k svaté oběti,
2. na vlastní liturgii, která pak ještě se dělí na liturgii katechumenů a na liturgii věřících.
* 1003. Co znamená slovo proskomidie?
Slovo proskomidie je řecké a znamená tolik, co přinesení.
* 1004. Proč se příprava chleba a vína k svaté oběti nazývá přinesením?
Příprava chleba a vína k svaté oběti nazývá se přinesením, protože v prvních křesťanských stoletích chléb a víno k svaté oběti věnovali a přinášeli do chrámu věřící.
* 1005. Jak se nazývá chléb určený ke svaté oběti?
Chléb určený k svaté oběti nazývá se prosfora.
* 1006. Jaká má být prosfora?
Prosfora má být:
1. z čistého pšeničného a kvašeného těsta;
2. kruhovitá;
3. spečená ze dvou částí, spodní a vrchní, na znamení božské i lidské přirozenosti, které v Pánu Ježíši jsou spojeny;
4. nahoře označena pečetí.
* 1007. Kolika prosfor se používá ke svaté liturgii?
Ke svaté liturgii se používá pěti prosfor.
**1008. Jak připravuje kněz chléb a víno ke svaté oběti?
Kněz připravuje chléb a víno ke svaté oběti takto:
1. z první prosfory vyřízne a vyjme střední část, která jest označena pečetí a nazývá se beránkem, na spodní straně ji v podobě kříže nařízne, pak postaví doprostřed diskosu a na pravé straně probodne kopím; pak vleje do kalicha víno smíšené s vodou;
2. z prostředku druhé prosfory vyjme částku na památku přesvaté Bohorodice a postaví ji po pravé straně beránka;
3. z třetí prosfory vyjme devět částic ke cti různých svatých a postaví je po levici beránka;
4. ze čtvrté prosfory vyjme dvě větší části s modlitbou za hlavu státu a biskupa a pak několik částic s modlitbou za ty živé, za něž je svatá liturgie obětována, nebo na něž sám si vzpomíná z vlastního popudu nebo na žádost věřících, a všecky tyto částice klade pod beránka;
5. z páté prosfory vyjme částice s modlitbou za zesnulé, za něž je svatá liturgie sloužena nebo jichž se při ní vzpomíná, a klade tyto částice ještě níže pod beránka.
**1009. Proč kněz klade s beránkem všecky tyto částice na diskos?
Kněz klade s beránkem všecky tyto částice na diskos, aby tak na diskose byla zobrazena celá církev, shromážděná kolem Pána Ježíše.
**1010. Co činí kněz po položení částic na diskos?
Po položení částic na diskos kněz činí toto:
1. klade nad beránka hvězdici na památku hvězdy, která stanula nad narozeným Pánem Ježíšem v Betlémě, pak přikrývá diskos i kalich malými pokrovci a nakonec oboje pokrývá velkým pokrovem neboli aerem;
2. modlí se, aby Bůh předložené dary přijal a smiloval se nad těmi, za něž jsou přineseny;
3. na to po okouření svatých darů, oltáře a chrámu, začíná sloužit vlastní svatou liturgii, a to napřed liturgii katechumenů.
**1011. Proč se první část svaté liturgie nazývá liturgií katechumenů?
První část svaté liturgie nazývá se liturgií katechumenů, poněvadž za starých dob směli jí být přítomni kromě členů církve také katechumeni.
**1012. Kdo byli katechumeni?
Katechumeni byli ti lidé, kteří nebyli ještě pokřtěni, ale přihlásili se u církve, že chtějí se stát křesťany, a proto byli vyučováni ve víře křesťanské a připravováni ke křtu.
**1013. Z čeho se skládá liturgie katechumenů?
Liturgie katechumenů je složena:
1. z ohlasu: „Blahoslaveno budiž království Otce i Syna i svatého Ducha, nyní i vždycky až na věky věkův“;
2. z velké ektenie;
3. ze zpěvu antifon a písně „Jednorozený Synu a Slovo boží“;
4. z malého vchodu;
5. z trojsvaté písně: „Svatý Bože, svatý Silný, svatý Nesmrtelný, pomiluj nás“;
6. z prokimenu;
7. ze čtení apoštola;
8. ze čtení evangelia;
9. z kázání;
10. z ektenie vroucí a
11. z ektenie za katechumeny.
* 1014. Co nazýváme při službách božích ohlasem?
Ohlasem při službách božích nazýváme hlavně začátky a ukončení modliteb, zpívané od kněze hlasem výrazným.
* 1015. Co jest ektenie?
Ektenie jest řada krátkých proseb k Bohu, pronášených jáhnem nebo knězem, k nimž se věřící připojují krátkým vzýváním Boha.
* 1016. Jak začíná velká ektenie?
Velká ektenie začíná výzvou: „V pokoji k Hospodinu modleme se“.
**1017. Proč jsme vyzýváni, abychom se v pokoji k Hospodinu modlili?
Jsme vyzýváni, abychom se v pokoji k Hospodinu modlili, protože, máme-li od Boha být vyslyšeni, musíme být v míru a v pokoji se všemi.
**1018. Proč se ve velké ektenii modlíme o pokoj shůry o spásu duší našich?
Ve velké ektenii modlíme se o pokoj shůry a spásu duší našich, poněvadž nejdůležitější věcí pro každého člověka je spása duše, v niž může doufat, žije-li ve shodě a lásce s Bohem, od něhož pochází pravý pokoj.
**1019. Proč se modlíme o mír celého světa, o blaho svatých církví božích a o sjednocení všech?
Modlíme se o mír celého světa, o blaho svatých církví božích a o sjednocení všech, poněvadž lidem není zde na zemi ničeho tak potřebí, jako aby celý svět žil v míru, a aby církev boží kvetla ve ctnostech a v jednotě.
**1020. Proč se modlíme za vlast?
Modlíme se za vlast, poněvadž ji milujeme, jako též Pán Ježíš miloval zemi, v níž se narodil a žil.
**1021. Proč se modlíme za svého přeosvíceného vladyku, za důstojné kněžstvo a jáhenstvo i za veškerý lid?
Modlíme se za svého přeosvíceného vladyku, za důstojné kněžstvo a jáhenstvo i za veškerý lid:
1. poněvadž povinnosti našeho přeosvíceného vladyky i důstojného duchovenstva jsou veliké, a jest jim velmi potřebí pomoci boží,
2. poněvadž z veškerého lidu pozůstává národ, jemuž jsme jako věrní synové a dcery oddáni a jemuž k jeho pravému a trvalému blahu vyprošujeme od Boha plnost svaté víry.
**1022. Proč se modlíme za města a vesnice, v nichž žijeme, a za všecky země?
Modlíme se za města a vesnice, v nichž žijeme, a za všecky země, poněvadž si přejeme, aby naše bydliště prospívala v dobrém, a aby se všem zemím dařilo lépe.
**1023. Proč se modlíme v každé roční době o příznivé počasí a o hojnost plodů zemských?
Modlíme se v každé roční době o příznivé počasí a o hojnost plodů zemských, poněvadž v každé roční době je potřeba příznivého počasí, aby země vydala hojnou úrodu, neboť to jest velmi důležité pro všechny lidi.
**1024. Proč se modlíme za cestující, nemocné, trpící a zajaté?
Modlíme se za cestující, nemocné, trpící a zajaté, poněvadž na světě neustále miliony lidí cestují po souši, vodě i vzduchem a nacházejí se v nebezpečí, mnoho je na celém světě též nemocných, trpících i lidí zbavených svobody, žijících ve velikém hoři, a my jim všem přejeme bezpečí, záchranu a spásu.
**1025. Proč se modlíme, aby nás Bůh zbavil tísně, hněvu a nouze?
Modlíme se, aby nás Bůh zbavil tísně, hněvu a nouze, poněvadž všechno to jsou veliká zla.
**1026. Proč vzpomínáme přesvaté Bohorodice i všech svatých?
Vzpomínáme přesvaté Bohorodice i všech svatých, poněvadž je ctíme a vzýváme, aby se u Boha za nás přimlouvali.
**1027. Proč na konci ektenie druh druha i veškerý život náš poroučíme Kristu Bohu?
Na konec ektenie poroučíme druh druha i veškerý život náš Kristu Bohu, poněvadž nám to káže křesťanská láska.
**1028. Kterými slovy vzývají věřící Boha při velké ektenii?
Při velké ektenii vzývají věřící Boha slovy: „Hospodi, pomiluj“, to jest: Hospodine, smiluj se.
**1029. Co jsou antifony?
Antifony jsou střídavé zpěvy, vybrané z Písma svatého, hlavně ze žalmů.
* 1030. Jak se koná malý vchod při svaté liturgii?
Malý vchod při svaté liturgii se koná tím způsobem, že kněz bere ze svatého prestolu evangelium, obchází s ním svatý prestol, vychází z oltáře severními dveřmi a postaviv se před svaté dveře, pozdvihne evangelium vysoko a zvolá hlasitě: „Velemoudrost! Povznesme se“, načež vchází do oltáře a klade evangelium na svatý prestol.
* 1031. Co se nese před knězem při malém vchodu?
Při malém vchodu nese se před knězem rozžatá svíce, která nám připomíná svatého proroka Jana Křtitele, předchůdce Pána Ježíše.
*1032. Co se obyčejně zpívá při malém vchodu?
Při malém vchodu se obyvykle zpívají blahoslavenství.
* 1033. Co představuje malý vchod?
Malý vchod představuje příchod Pána Ježíše na zemi a jeho kázání.
* 1034. Co znamená slovo „velemoudrost“?
Slovo „velemoudrost“ znamená, že svaté evangelium obsahuje nejvyšší moudrost pro celé lidstvo.
* 1035. Co znamená slovo „povznesme se“?
Slovo „povznesme se“ znamená výzvu, aby při malém vchodu povstali i ti, kteří pro nemoc nebo stáří před tím usedli, a abychom všichni mysl svou povznesli od pozemských věcí k Bohu a zúčastnili se pozorně všeho, co se při svaté liturgii děje.
**1036. Co se při malém vchodu obyčejně zpívá po zvolání kněze „Velemoudrost! Povzneseme se“?
Po zvolání kněze „Velemoudrost! Povznesme se!“ zpívá se při malém vchodu obyčejně píseň: „Pojďte, pokloňme se a padněme před Kristem“, při čemž se všichni znamenají křížem a činí malou poklonu.
**1057. Co se spojuje s písní „Pojďte, pokloňme se“?
S písní „Pojďte, pokloňme se“ spojuje se ihned zpěv troparu, to jest krátké písně, která se vztahuje na památku, jež se toho dne koná.
**1038. Co je prokimen?
Prokimen je zpěv pozůstávající obyčejně ze dvou veršů vzatých z Písma svatého.
**1039. Co znamená slovo prokimen?
Slovo prokimen je řecké a znamená tolik, co předzpěv, neboť se zpívá vždy předtím, než se čte Písmo svaté.
**1040. Co následuje po prokimenu?
Po prokimenu následuje čtení apoštola.
* 1041. Kdo čte apoštola?
Apoštola čte žalmista, a ne kněz.
* 1042. Čím se zakončuje apoštol?
Apoštol se zakončuje zpěvem „Alleluja“.
* 1043. Co znamená slovo „Alleluja“?
Slovo „Alleluja“ znamená „Chvalte Hospodina!“
* 1044. Co následuje po čtení apoštola?
Po čtení apoštola následuje čtení svatého evangelia.
* 1045. Kdo čte svaté evangelium?
Svaté evangelium čte jáhen nebo kněz.
* 1046. Co máme činit při čtení evangelním?
Při čtení evangelním máme všichni stát a na začátku i na konci se pokřižovat.
* 1047. Jak máme naslouchat čtení apoštola a svatého evangelia?
Čtení apoštola a svatého evangelia máme naslouchat zbožně, jako by před námi stáli a k nám mluvili sami apoštolé a sám Pán Ježíš.
* 1048. Kterou ektenii nazýváme ektenii vroucí?
Ektenii vroucí nazýváme tu ektenii, při níž věřící po každé prosbě vzývají Boha trojím zvoláním „Hospodi, pomiluj; Hospodi pomiluj; Hospodi, pomiluj!“
**1049. Za koho se modlíme v ektenii vroucí?
V ektenii vroucí modlíme se:
1. za zesnulé zakladatele chrámu a za všecky zesnulé příbuzné,
2. za žijící dobrodince chrámu a za všecky přítomné.
**1050. Oč se modlíme v ektenii za katechumeny?
V ektenii za katechumeny modlíme se, aby Hospodin se smiloval nad katechumeny a sjednotil je se svatou církví.
**1051. Na koho máme v nynější době myslit při ektenii za katechumeny?
Při ektenii za katechumeny máme v nynější době myslit na ty své známé, kteří nejsou v pravoslavné církvi, a máme Boha prosit, aby je svou milostí uvedl do naší církve pravoslavné.
**1052. Kdy musili katechumeni ve starých dobách opustit během svaté liturgie chrám?
Ve starých dobách musili katechumeni během svaté liturgie opustit chrám ihned po ukončení ektenie, která byla za ně konána.
**1053. Kdo a kterými slovy připomínal katechumenům, aby opustili chrám?
Aby katechumeni opustili chrám, připomínal jim jáhen slovy: „Katechumeni, vyjděte ven!“
**1054. Z čeho se skládá druhá část svaté liturgie, to jest liturgie věřících?
Druhá část svaté liturgie, to jest liturgie věřících, je složena :
1. z velkého vchodu,
2. z vyznání neboli symbolu víry,
3. z posvěcení a proměnění svatých darů,
4. z ektenie prosebné,
5. z modlitby Páně,
6. ze svatého přijímání,
7. z díkůvzdání a ukončení.
* 1055. Co koná kněz při velkém vchodu?
Při velkém vchodu koná kněz toto:
1. bere ze žertveníku připravené dary chleba a vína a vynáší je severními dveřmi z oltáře;
2. před svatými dveřmi modlí se hlasitě, aby Hospodin se rozpomenul na představené církve i státu i na všecky pravoslavné křesťany, při čemž žehná přítomné;
3. vnáší tyto dary svatými dveřmi do oltáře a klade je na svatý prestol.
* 1056. Co nám připomíná velký vchod?
Velký vchod nám připomíná trojí věc:
1. cestu Pána Ježíše na Golgotu, kdež zemřel na kříži,
2. přenesení těla Pána Ježíše s kříže do hrobu,
3. budoucí slavný jeho příchod v průvodu andělů, aby jako Král veškerého tvorstva soudil všechny lidi.
* 1057. Co se zpívá při velkém vchodu?
Při velkém vchodu se zpívá cherubínská píseň.
**1058. Co se nám připomíná v cherubínské písni?
V cherubínské písni se nám připomíná, abychom odložili všecky světské péče a myslili jenom na trojjediného Boha a na svého Krále Krista.
* 1059. Co mají při cherubínské písni učinit tělesně slabí lidé, kteří před tím seděli?
Při cherubínské písni mají tělesně slabí lidé, kteří před tím seděli, povstat, jestliže jsou schopni stát.
* 1060. Co máme učinit, když kněz při velkém vchodu hlasitě prosí Boha, aby se rozpomenul na všecky pravoslavné křesťany?
Když kněz při velkém vchodu hlasitě prosí Boha, aby se rozpomenul na všecky pravoslavné křesťany, máme sklonit hlavu a na konec se požehnat.
**1061. K čemu nás vyzývá kněz před tím, než vykonáme vyznání víry?
Před tím, než vykonáme vyznání víry, vyzývá nás kněz, abychom druh druha milovali a tak jednomyslně víru svou vyznávali.
**1062. Jak máme všichni vykonat vyznání víry?
Vyznání víry máme všichni vykonat v postoji, v němž máme setrvat až do proměnění svatých darů.
**1063. Proč kněz při vyznání víry pohybuje aerem?
Při vyznání víry pohybuje kněz aerem, aby naznačil vanutí Ducha svatého, neboť vyznání víry bylo sestaveno z bible, tedy z vnuknutí Ducha svatého.
* 1064. Co se zpívá před posvěcením a proměněním svatých darů?
Před posvěcením a proměněním svatých darů se zpívá píseň, která začíná slovy: „Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů“.
1065. Co nám připomínají slova: „Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně“, obsažená v této písni?
Slova: „Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně“, obsažená v této písni, nám připomínají,
1. že nastává okamžik, kdy Duch svatý sestoupí na předložené dary chleba a vína a posvětí i promění je v tělo a krev Pána Ježíše,
2. že máme Pána Ježíše ve svatých darech přijmout s takovou zbožností a úctou, jako jej přijaly zástupy lidí, když konal slavný vjezd do Jerusalema.
* 1066. Která je nejvýznamnější část svaté liturgie?
Nejvýznamnější část svaté liturgie je posvěcení a proměnění svatých darů.
**1067. Kdy se posvěcuje a proměňuje chléb a víno v tělo a krev Pána Ježíše?
Chléb a víno se posvěcuje a proměňuje v tělo a krev Pána Ježíše, když kněz po opakování slov, jež Pán Ježíš při poslední večeři řekl, se modlí, aby Duch svatý sestoupil na předložené dary chleba a vína a aby je učinil tělem a krví Kristovou.
1068. Jak se nazývá modlitba, kterou kněz ve svaté liturgii prosí, aby Duch svatý proměnil chléb a víno v tělo a krev Kristovu?
Modlitba, kterou kněz ve svaté liturgii prosí, aby Duch svatý proměnil chléb a víno v tělo a krev Kristovu, nazývá se epiklese.
* 1069. Která píseň se zpívá při posvěcení a proměnění svatých darů?
Při posvěcení a proměnění svatých darů zpívá se píseň „Tebe opěváme“.
* 1070. Na koho se vztahuje píseň „Tebe opěváme“?
Píseň „Tebe opěváme“ vztahuje se na Pána a Boha a Spasitele našeho Ježíše Krista, který jest tajemně přítomen pod způsobami chleba a vína.
**1071. Proč po posvěcení a proměnění svatých darů zpíváme píseň „Jest v pravdě důstojno, blahoslaviti tebe, Bohorodici“?
Po posvěcení a proměnění svatých darů zpíváme píseň „Jest v pravdě důstojno, blahoslaviti tebe, Bohorodici“, abychom přesvaté Panně Marii vzdali díky, chválu a čest za to, že byla matkou Syna božího, který za nás život svůj položil a i nyní stále své tělo a svou krev nám k požívání dává.
**1072. Co jest obsaženo v odpovědi „I na všechny“?
V odpovědi „I na všechny“ jest obsažena prosba, aby se Bůh rozpomenul na všechny lidi, ať žijí kdekoliv na světě, zvláště pak na trpící a na ty, kdo rádi jiným pomáhají.
* 1073. Kterou ektenii nazýváme ektenií prosebnou?
Ektenií prosebnou nazýváme tu ektenii, v níž kněz vyzývá k modlitbě slovy: „Hospodina prosme!“
**1074. Oč hlavně prosíme v ektenii prosebné?
V ektenii prosebné prosíme hlavně:
1. aby nám Bůh prominul naše hříchy a poklesky,
2. aby nám dal, co je dobré a užitečné duším našim,
3. aby od nás přijal obětní dary a seslal nám svou milost,
4. aby nám daroval svatý život a křesťanské skonání bez bolesti a bez zahanbení,
5. aby nám dal dobře zodpovídat se na posledním soudě.
**1075. Jak věřící odpovídají na prosby ektenie prosebné?
Na prosby ektenie prosebné odpovídají věřící: „Dejž, ó Pane!“
* 1076. Kolikrát se kněz při svaté liturgii modlí ektenii prosebnou?
Kněz se při svaté liturgii modlí ektenii prosebnou dvakrát: po cherubínské písni a po proměnění svatých darů.
**1077. Proč kněz před svatým přijímáním říká: „Svaté svatým“?
Před svatým přijímáním říká kněz: „Svaté svatým“, aby nás upozornil, že svaté dary jest hoden přijmout jen ten, kdo je svatý, a že tedy před jejich přijetím máme ještě znovu všech svých hříchů litovat, abychom mohli být posvěceni.
**1078. Proč kněz před svatým přijímáním vlévá do drahocenné krve Kristovy něco teplé vody neboli teploty?
Před svatým přijímáním vlévá kněz do drahocenné krve Kristovy něco teplé vody neboli teploty proto, abychom si připomněli, že naše srdce má být plno vroucí víry.
* 1079. Kterými slovy vyzývá kněz ty, kdož chtějí přijmout svatou eucharistii, aby přistoupili před svaté dveře?
Ty, kdož chtějí přijmout svatou eucharistii, vyzývá kněz slovy: „S bázní boží a u víře přistupte“.
**1080. Mají z účasti na svaté liturgii duchovní prospěch také ti, kteří ke svatému přijímání nepřistoupili?
Také ti, kteří ke svatému přijímání nepřistoupili, mají duchovní prospěch z účasti na svaté liturgii, zvláště byli-li pozorní a zbožní, neboť každá modlitba jest duši prospěšná, a svatá liturgie jest nejen modlitbou, nýbrž i slovem božím a nadto ještě i obětí Kristovou.
**1081. Mají ze svaté liturgie duchovní prospěch také ti, kdo bez vlastní viny nemohli se jí zúčastnit?
Také ti, kdož bez vlastní viny nemohli se svaté liturgie zúčastnit, mají z ní duchovní prospěch, neboť nekrvavá oběť Kristova se přináší za všechny lidi, a také modlitby se při ní konají za všecky živé i zesnulé, za přítomné i za ty, kdož z omluvitelných příčin nemohli se dostavit.
**1082. Kteří účastníci svaté liturgie mají z ní největší duchovní prospěch?
Ze svaté liturgie mají ti účastníci největší duchovní prospěch, kteří při ní přijali svatou eucharistii.
**1083. Co nám připomíná píseň „Viděli jsme světlo pravé“?
Píseň „Viděli jsme světlo pravé“ nám připomíná:
1. že Pán Ježíš Kristus, který se při svaté liturgii obětuje, je pravým světlem našeho života,
2. že máme z celé duše být mu vděční za to, že nás přivedl k pravé víře, kterou našim předkům hlásali svatí Cyril a Metoděj a kterou máme stále v srdcích svých chovat jako nebeský poklad.
**1084. Čím se ukončuje svatá liturgie? Svatá liturgie se ukončuje:
1. díkůvzdáním,
2. zaambonovou modlitbou,
3. zpěvem „Budiž jméno Hospodinovo blahoslaveno na věky“,
4. požehnáním,
5. rozpuštěním.
**1085. Zač děkujeme Bohu na konci svaté liturgie?
Na konci svaté liturgie děkujeme Bohu za milost, že jsme se mohli zúčastnit liturgické oběti Kristovy.
**1086. Proč poslední modlitba ve svaté liturgii nazývá se zaambonovou?
Poslední modlitba ve svaté liturgii nazývá se zaambonovou, poněvadž kněz při ní stojí mimo oltář za ambonem, kde jsou už věřící.
**1087. Proč koná kněz tuto modlitbu za ambonem?
Kněz koná tuto modlitbu za ambonem, aby naznačil, že tvoří s věřícími jednotu.
**1088. Kolikerá liturgie bývá v pravoslavné církvi sloužena?
V pravoslavné církvi bývá sloužena trojí liturgie, a to:
1. liturgie svatého Jana Zlatoústého,
2. liturgie svatého Basila Velikého.
3. liturgie předem posvěcených darů.
**1089. V čem pozůstává rozdíl mezi liturgií svatého Jana Zlatoústého a liturgií svatého Basila Velikého?
Rozdíl mezi liturgií svatého Jana Zlatoústého a liturgií svatého Basila Velikého pozůstává pouze v tom, že některé modlitby v liturgii svatého Jana Zlatoústého jsou kratší.
**1090. Pocházejí tyto liturgie od svatého Jana Zlatoústého a od svatého Basila Velikého?
Tyto liturgie nepocházejí od svatého Jana Zlatoústého, ani od svatého Basila Velikého, nýbrž je to jedna a táž liturgie, pocházející z dob apoštolských a pouze upravená těmito dvěma světci.
**1091. Která je nejstarší liturgie?
Nejstarší liturgie je liturgie apoštola Jakuba.
Poznámka:
** Liturgie apoštola Jakuba slouží se v Jerusalemě, a to jednou v roce na svátek sv. apoštola Jakuba, dne 23. října; v nejnovější době je však její sloužení v pravoslavné církvi i na četných jiných místech obnovováno. Co do vnější formy je tato liturgie jednodušší; tak na příklad sloužící biskup jest oblečen v tatáž roucha, jako kněží, nemá na hlavě mitry ani na prsou kříže a panagie a nepoužívá při žehnání dvojsvíčníku ani trojsvíčníku. Co do obsahu je však tato liturgie bohatší: modlitby jsou delší, a předčítá se při ní vždy též něco ze Starého Zákona: při malém vchodu nese se nejen evangelium, ale i apoštol a Starý Zákon.
1092. Kolikrát v roce slouží se liturgie svatého Basila Velikého?
Liturgie svatého Basila Velikého slouží se v roce pouze desetkrát, a to:
1. na nový rok, kdy je svátek svatého Basila Velikého,
2. den před svátkem Zjevení Páně,
3. v první neděli velkého postu,
4. ve druhou neděli velkého postu,
5. v třetí neděli velkého postu,
6. ve čtvrtou neděli velkého postu,
7. v pátou neděli velkého postu,
8. na velký čtvrtek,
9. na velkou sobotu,
10. na štědrý den, to je v den před svátkem Narození Páně.
**1093. Kdo byl svatý Basil Veliký?
Svatý Basil Veliký byl arcibiskupem ve městě Cesarei Kapadocijské v Malé Asii a zemřel v r. 379 po Kristu.
**1094. Kdo byl svatý Jan Zlatoústý?
Svatý Jan Zlatoústý byl patriarchou cařihradským a zemřel v roce 407 po Kristu.
**1095. Která liturgie se nazývá liturgií předem posvěcených darů?
Liturgií předem posvěcených darů nazývá se ta liturgie, při níž se svaté dary neposvěcují, nýbrž při níž se používá svatých darů, které už před tím v neděli byly posvěceny a proměněny.
**1096. Kdy se slouží liturgie předem posvěcených darů?
Liturgie předem posvěcených darů se slouží ve středy a pátky velkopostní doby a v pondělí, úterý a středu velkého neboli pašijového týdne.
Poznámky:
* I. Přicházejme rádi a včas na svatou liturgii a zbožně se jí vždy zúčastňujme.
** II. Pravoslavná církev nedovoluje, aby kněz sloužil svatou liturgii sám bez věřících, ani aby ji sloužil tiše, jen pro sebe. Také není v pravoslavné církvi dovoleno, aby kněží – je-li jich více – sloužili svatou liturgii u různých prestolů, ať současně nebo střídavě, nebo tak, že jeden teprve začíná, zatím co druhý jest už v polovině svaté liturgie a pod., nýbrž nařizuje, aby kněží sloužili společně u jednoho a téhož prestolu a aby sloužili hlasitě, by přítomní spolu s nimi svatou oběť přinášeli. Konečně zakazuje pravoslavná církev při svaté liturgii zpěv různých písní, ať mešních nebo jiných a předpisuje zpěv textů liturgických, aby věřící nebyli od kněze bohoslužebně odděleni, nýbrž tvořili s ním modlitební jednotu. Tiché mše, sloužené u různých oltářů, jakož i neliturgické mešní písně považuje pravoslavná církev za zjevy úpadkové a úplně cizí duchu doby apoštolské a prvokřesťanské.
** III. Pravoslavná církev při službách božích netrpí hru varhan a jiných hudebních nástrojů, poněvadž hra nástrojů jednak ruší soustředění mysli k obsahu služeb božích, jednak snadno nabývá pouze koncertního nebo i světského rázu, jednak též svádí přítomné k duchaprázdnému a jedině citům lahodícímu snění, jež s opravdovou zbožností a s činnou účastí na službách božích nemá nic společného. Bohoslužba má být činem a ne citovou sentimentalitou; má být projevem vůle spolu s knězem a s ostatními přítomnými Bohu se klanět, k němu mysl svou povznášet, jeho vzývat a o milost prosit, slova apoštolská i evangelská vnímat, svatou oběť konat a společně s ostatními s Pánem Ježíšem se spojovat. Takovému niternému, avšak uvědomělému a činorodému napětí vůle, pozornosti i zbožné touhy je hra nástrojů jen překážkou. V některých krajinách, zvláště ve větších městech zašlo se tak daleko, že při službách božích je slyšet jen zvuk varhan, na nichž varhaník hraje nějakou píseň beze slov, vplétaje do preludií nezřídka motivy ze světských skladeb, při čemž věřící buď se modlí určité své modlitby, ať z paměti, ať podle modlitební knížky, nebo se oddávají snění a pouze na znamení zvonku se sklánějí nebo poklekají, žehnají se a případně bijí se v prsa. V takových případech už sotva lze mluvit o společné bohoslužbě a spíše by se to mohlo nazvat soukromými a různě usměrněnými modlitbami určitého počtu lidí za doprovodu varhan. – Avšak i zpěv bez varhan může se odchýlit od účelu bohoslužebného, když – třebas se drží liturgických textů – je příliš koncertní a divadelní. Takový zpěv byl odmítnut pravidlem 75. šestého všeobecného sněmu církevního. Duchu církve pravoslavné nejlépe vyhovuje prostý zpěv liturgických textů, a to bez doprovodu nástrojů. Kde se tak zpívá, tam věřící naučí se časem s jistotou zpívat liturgické texty dvojhlasně, trojhlasně, ba i čtyřhlasně, a bohoslužebný zpěv je povznášející, mohutný a uchvacující.
** IV. Z naprosté neznalosti vyslovují se někteří lidé, že v pravoslavné církvi je samým rázem jejich bohoslužeb lid vyloučen z přímé účasti na nich. Naopak, pravoslavná církev stále zdůrazňuje svým členům povinnost a nutnost, aby se služeb božích zúčastnili přímo a činně. Proto právě jsou ve všech místních pravoslavných církvích konány bohoslužby jenom v národních jazycích, ať starých nebo moderních. V přítomné době konají se pravoslavné bohoslužby starořecky, novořecky, staroslovansky, ukrajinsky, česky, rumunsky, arabsky, syrsky, arménsky, gruzínsky, v jazycích několika indických, tichooceánských a sibiřských kmenů, finsky, lotyšsky, japonsky, mandžusky, čínsky a pokud v posledních letech přistoupily k pravoslavné církvi skupiny Francouzů a Angličanů, též francouzsky a anglicky. Není případu, že by který jazyk byl v pravoslavných bohoslužbách přehlížen, jestliže v příslušném národě jsou aspoň nějaké skupiny pravoslavných křesťanů. Toto stanovisko vyvěrá z vědomí, že věřící se mají bohoslužeb zúčastnit činně. – Pravoslavný kněz koná bohoslužby společně s věřícími. Toto bohoslužebné obecenství kněze a věřících není znemožněno ani v tom případě, užívá-li se starých národních jazyků, jako na příklad u Rusů, Srbů a Bulharů jazyka staroslovanského z dob sv. Cyrila a Metoděje. Je pochybeno domnívat se, že staroslovanský jazyk je pro Slovany nábožensky bezcenný, jako je pro ně bezcenná latina. S touto domněnkou mohou souhlasit jen lidé, kteří ani zběžně se nepodívali na církevní texty v jazyku staroslovanském. Kdyby to učinili, nemohli by setrvat při tak mylném názoru. Jest málo staroslovanských bohoslužebných textů, jimž by Čech vůbec nerozuměl, třebas se neučil staroslovanštině, a třebas čeština se více vzdálila od staroslovanštiny, než na příklad ruština nebo srbština. – Není-li kněze, mohou pravoslavní věřící konat ve chrámě bohoslužebná shromáždění i sami, aniž by se tím proviňovali proti zásadám církevním, jestliže se při tom řídí příslušnými předpisy. Nesmějí ovšem sloužit svatou liturgii ani udělovat si vzájemně svaté tajiny (kromě křtu z nouze), ale mimo tento rámec mají značné možnosti konat společné pobožnosti, jakož i předčítat Písmo svaté, když není kněze, jak se to děje v některých slovanských zemích, kde se ve vedení takových pobožností uplatňují nejen muži, ale i ženy. Tyto pobožnosti tam konají věřící na staroslovanském jazyku, z čehož je patrno, že bohoslužebná staroslovanština není tak mrtvým a pro bohoslužby bezcenným jazykem, jak to bývá s některých stran tvrzeno. Lidé, neznající pravoslaví, považují konání takových pobožností za velkou novotu a domnívají se, že se tu hlásí ke slovu jakási reformace uvnitř pravoslavné církve. Je to ovšem omyl. Také v české pravoslavné církvi zavádějí se v podobných případech takováto bohoslužebná shromáždění. Má-li ovšem církev dostatečný počet kněží, aby mohli obsloužit všechny i odlehlé skupiny věřících, není důvodu, proč by věřící konali modlitební shromáždění bez kněze.
**1097. Kdy se slouží večerní?
Večerní se slouží každý den, ale v předvečer nedělí a svátků bývá sloužena slavnostněji.
**1098. Z čeho se skládá večerní?
Večerní se skládá:
1. z úvodního žalmu 104, který čte žalmista; někdy místo čtení zpívá lid úryvky z tohoto žalmu; za čtení nebo zpěvu kněz se modlí před svatými dveřmi tiše modlitby světelné;
2. z velké ektenie;
3. ze zpěvu veršů z žalmu 1.: „Blažený muž“, což se děje pouze v sobotu večer a před velikými svátky;
4. ze zpěvu veršů vybraných ze žaltáře „Hospodine, k tobě volám, vyslyš mne“; na tyto verše navazují zpěvy zvláštních modliteb, tak zvaných stichir k oslavě následujícího svátečního dne a „dogmatiku“ k oslavě přesvaté Bohorodice;
5. ze vchodu, který koná kněz za zpěvu „dogmatiku“;
6. ze zpěvu „Světlo tiché“, kterým se oslavuje nejsvětější Trojice;
7. z prokimenu;
8. z ektenie vroucí;
9. z modlitby, kterou prosíme, aby nám Bůh dopřál ztrávit tento večer bez hříchu;
10. z ektenie prosebné;
11. z oslavných zpěvů, kterým říkáme „stichiry na stichovně“ (mění se podle dne a svátku), po nichž následuje zpěv modlitby svatého Simeona „Nyní propouštíš, Pane“, a z modlitby Páně, „Otče náš“;
12. ze zpěvu troparu k oslavě přesvaté Bohorodice „Zdrávas, Bohorodice“ nebo ze zpěvu troparu světce nebo svátku, kterého vzpomínáme následujícího dne;
13. z ukončení, v němž zejména prosíme, aby Bůh utvrdil svatou pravoslavnou víru a pravoslavné křesťany na věky věkův.
Poznámky:
** I. Většina zpěvů na večerní se mění podle hlasu, který připadá na ten který týden; též pro význačné svátky jsou určeny zvláštní zpěvy.
** II. Na večerní, která se slouží v neděli velikonoční, se čte svaté evangelium a na večerní velkopáteční se čte apoštol a svaté evangelium. Děje se tak po zpěvu prokimenu, a vchod v těchto případech koná kněz s evangeliem jako na svaté liturgii, kdežto v ostatních případech jen s kaditelnicí.
Zpět na obsah Gorazdova pravoslavného katechismu