PRAVOSLAVNÝ
KATECHISMUS


DÍL IV.
O hříchu, ctnostech, dobrých skutcích a mnišských slibech.

1. O hříchu.

748. Co jest hřích?

Hřích jest vědomé a dobrovolné přestoupení přikázání božího.

749. Jak se hřeší?

Hřeší se:

1. zlými myšlenkami, žádostmi, slovy a skutky,

2. opomíjením dobrého.

750. Jak dělíme hříchy podle jejich velikosti?

Hříchy podle jejich velikosti dělíme na lehké a těžké neboli smrtelné.

751. Kdo se dopouští těžkého hříchu?

Těžkého hříchu se dopouští, kdo v důležité věci vědomě a dobrovolně porušuje přikázání boží.

* 752. Proč se nazývají těžké hříchy smrtelnými?

Těžké hříchy se nazývají smrtelnými, protože jimi pozbýváme milosti boží a stáváme se hodnými věčné smrti, to jest věčného zavržení.

* 753. Které druhy hříchů rozeznáváme?

Rozeznáváme tyto druhy hříchů:

1. hříchy hlavní,

2. hříchy proti Duchu svatému.

3. hříchy do nebe volající,

4. hříchy cizí.

* 754. Které jsou hříchy hlavní?

Hříchy hlavní jsou:

1. pýcha,

2. lakomství,

3. smilstvo,

4. závist,

5. nestřídmost,

6. hněv,

7. lenost.

* 755. Proč se tyto hříchy nazývají hlavními hříchy?

Tyto hříchy nazývají se hlavními hříchy, poněvadž každý z nich jest jakoby hlavou nebo pramenem, z něhož vyvěrají nové jiné hříchy.

756. Kdo je pyšný?

Pyšný je ten, kdo se považuje za lepšího, nežli ve skutečnosti jest, a žádá, aby ho lidé více ctili, než zasluhuje.

757. Kdo je lakomý?

Lakomý je ten, kdo příliš miluje svůj majetek a nekoná skutků milosrdenství.

758. Kdo je smilný?

Smilný je ten, kdo se oddává myšlenkám a žádostem nestydatým a kdo mluví a počíná si nestydatě,

759. Kdo je závistivý?

Závistivý je ten, kdo se zlobí, daří-li se jinému dobře, a kdo bližnímu přeje, aby se mu vedlo špatně.

760. Kdo je nestřídmý?

Nestřídmý je ten, kdo příliš mnoho jí nebo pije.

761. Kdo je hněvivý?

Hněvivý je ten, kdo se oddává zlosti, když se mu něco nelíbí.

762. Kdo je lenivý?

Lenivý je ten, kdo se vyhýbá práci a libuje si v nečinnosti.

Poznámka:

* I. Z pýchy pochází: odsuzování, posuzování, vychloubání, neposlušnost, ctižádost, nesnášenlivost a svárlivost. Pýcha je nejnebezpečnější hřích, neboť z ní vzešlo všecko zlo na světě, jak vysvítá z hříchu prvních lidí. – Bůh se pyšným protiví, a správně se říká, že pýcha předchází pád. – Kdo se pyšní oděvem, krásou nebo vědomostmi, toho nazýváme marnivým.

* II. Z lakomství pochází zatvrzelost srdce, zlopřejnost, podvod, krádež, utiskování bližních a vražda. – Lakomci bývají bezohlední a mnohý z nich dopouští se k vůli penězům nejhorších zločinů, jak to učinil zpronevěřilý apoštol Jidáš, který z lakomství zradil Pána Ježíše. – Mnohý lakomý člověk odpírá též sobě samému i věci nejnutnější. – Za hospodaření se svým majetkem je každý zodpověděn Bohu a má podle vůle boží používat ho k dobru své rodiny, ale i svých bližních, zvláště nuzných trpících, jakož i k podpoře náboženských a národních účelů.

* III. Ze smilstva pochází: otupělost rozumu i náboženského citu, znechucení života, strašné nemoci, zoufalství, vražda a sebevražda. – Apoštol Pavel napsal: „Nemylte se, ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci neobdrží království nebeského.“ (1.Kor. 6, 9-10.)

* IV. Ze závisti pochází: nenávist, zlořečení, tupení, pomluva a často i vražda. Kain zabil svého bratra Ábele ze závisti.

* V. Z nestřídmosti pochází: hrubost, hádky, sváry, lhostejnost k náboženství a nestydatost – Pán Ježíš řekl: „Pilně se varujte, aby snad nebylo obtíženo srdce vaše obžerstvím a opilstvím... a aby onen den (soudu) nepřišel na vás náhle.“ (Luk. 21, 34.) – O následcích nestřídmosti můžeme se poučit z podobenství o bohatci a chudém Lazarovi.

* VI. Z hněvu pocházejí: spory, hádky, nepřátelství, pomstychtivost a vražda. Apoštol Jakub se vyslovil: „Hněv muže spravedlnosti boží nepůsobí.“ (Jak. 1, 20.)

* VII. Z lenosti pochází: zaviněná bída, omrzelost života, špatné žádosti a nemravný život. – Lenivým může být člověk nejen v práci, ale i modlitbě a v účasti na službách božích. Z takové lenosti pochází lhostejnost k náboženství a k vlastní spáse, odkládání pokání a nakonec často i zoufalství.

**763. Kdo hřeší proti Duchu svatému?

Proti Duchu svatému hřeší:

1. kdo opovážlivě spoléhá na milosrdenství boží,

2. kdo nad milosrdenstvím božím zoufá,

3. kdo ke spasitelnému napomínání má srdce zatvrzelé.

4. kdo se protiví poznané pravdě,

5. kdo v nekajícnosti setrvá až do smrti.

Poznámky:

** I. Opovážlivého spoléhání na milosrdenství boží dopouštěli se lidé před potopou světa; hřešili stále způsobem ohavným a myslili, že Bůh je nepotrestá.

** II. Nad milosrdenstvím božím zoufal apoštol Jidáš. Když zradil Pána Ježíše; domníval se, že už mu nemůže být odpuštěno, a oběsil se ve svém zoufalství. Lépe by byl učinil, kdyby své zrady byl litoval a činil pokání, neboť milosrdenství boží jest nekonečné k hříšníkům, kteří upřímně se kají.

** III. Ke spasitelnému napomínání měl zatvrzelé srdce Kain, neboť nedbal, když ho Bůh varoval. – Také egyptský faraón zůstal zatvrzelým k napomínání Mojžíšovu.

** IV. Poznané pravdě protivili se zákoníci a farizeové v době působení Pána Ježíše. Viděli, že Pán Ježíš žije svatě, všem dobře činí a koná zázraky, jak o zaslíbeném Vykupiteli (Mesiáši) bylo v proroctvích předpověděno, ale oni této zcela zjevné pravdě odporovali a Pána Ježíše za Mesiáše neuznali.

** V. V nekajícnosti setrval až do konce lotr, který byl ukřižován po levici Pána Ježíše.

**764. Které hříchy jsou do nebe volající?

Hříchy do nebe volající jsou:

1. úmyslné zabití člověka,

2. utiskování chudých lidí, vdov a sirotků,

3. neoprávněné zadržování nebo snižování mzdy.

Poznámky:

** I. Když Kain zabil svého bratra Ábele, řekl mu Bůh: „Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně ze země.“ (1.Mojž. 4, 10.)

** II. V knize Sirach se praví, že slzy, které kanou z očí utiskované vdovy, vystupují z jejich lící do nebe, aby Bohu žalovaly na utiskovatele. (Sirach 35, 14-19.)

** III. Apoštol Jakub ve své epištole praví tvrdým boháčům: „Hle, mzda dělníků, kteříž žali krajiny vaše, vámi zadržená, křičí; a voláni ženců v uši Pána zástupů vešlo. (Jak. 5, 4.)

* 765. Kdy jsme vinni cizími hříchy?

Cizími hříchy jsme vinni, když vědomě dáme podnět k tomu, aby jiný člověk učinil něco zlého.

Poznámky:

* I. Herodiada dopustila se cizího hříchu, když navedla dceru, aby si vyžádala od Herodesa hlavu svatého Jana Křtitele.

* II. Žena Putifarova dopustila se cizího hříchu tím, že svému muži lhala, takže dal nevinného Josefa vsadit do žaláře.

* III. Cizím hříchem je také, když něco špatného vychvalujeme a tím způsobíme, že někdo z těch, kdo slova naše slyšeli, pak toho vychvalovaného hříchu se dopustí.

* 766. Co člověka obyčejně svádí ke hříchu?

Člověka svádí obyčejně ke hříchu pokušení a příležitost.

* 767. Jest pokušení samo sebou hříchem?

Pokušení samo o sobě není hříchem, pokud mu odporujeme a od sebe je zapuzujeme, jak to učinil Pán Ježíš, když byl pokoušen.

* 768. Co je třeba činit v pokušení?

V pokušení je třeba:

1. vzpomenout si na smrt a soud boží,

2. znamenat se svatým křížem,

3. prositi Boha o pomoc, abychom pokušení zaplašili,

4. věnovat se práci.

* 769. Co rozumíme příležitostí ke hříchu?

Příležitostí ke hříchu rozumíme osoby a místa, jež nás mohou snadno ke hříchu svést.

* 770. Co máme činit, když jsme některou osobou nebo místem byli již ke hříchu svedeni?

Když jsme některou osobou nebo místem byli již ke hříchu svedeni, nesmíme je vyhledávat, ale máme se naopak varovat s nimi přijít do styku.

771. Co nám v naší duši praví, co je dobré a co zlé?

Co je dobré a co zlé, praví nám v naší duši hlas svědomí, který nás nabádá k dobrému a varuje před hříchem.

772. Jsme povinni poslouchat svědomí?

Svědomí jsme povinni poslouchat, neboť jest od samého Boha Stvořitele vloženo do naší duše.

Poznámky:

I. Poslechneme-li hlas svědomí, pociťujeme vnitřní uspokojení a zvláštní radost; neuposlechneme-li, zmocňuje se nás vnitřní neklid a nespokojenost. – Kdo hlas svědomí neposlouchá, jeho svědomí časem se otupuje, a takový člověk se stává nesvědomitým.

II. Hřích je největší zlo na světě, neboť z něho pocházejí všecka ostatní zla.

2. O ctnostech, dobrých skutcích a modlitbách

* 773. Co je ctnost?

Ctnost je k Bohu usměrněný stav duše, který nám usnadňuje plnit vůli boží.

* 774. Jak nabýváme ctnosti?

Ctnosti nabýváme, když Boha o ni prosíme a v ní se cvičíme.

* 775. Jak dělíme ctnosti?

Ctnosti dělíme na božské a mravní.

* 776. Které jsou ctnosti božské?

Ctnosti božské jsou: víra, naděje a láska.

* 777. Proč víra, naděje a láska nazývají se božskými ctnostmi?

Víra, naděje a láska nazývají se božskými ctnostmi, protože se vztahují Bohu a jsou základem všech ostatních ctností.

* 778. Co je božská ctnost víry?

Božská ctnost víry je pevné přesvědčení, že jest Bůh, a že jsme povinni žít podle jeho svatého zákona.

* 779. Co je božská ctnost naděje?

Božská ctnost naděje je důvěra a jistota, že Bůh ve své nekonečné dobrotivosti neustále se stará o naše dobro a věčné spasení.

* 780. Co je božská ctnost lásky?

Božská ctnost lásky je vnitřní síla, která nás táhne k Bohu, abychom ho milovali nade všecko a byli ochotni pro něho všecko obětovat.

Poznámka:

* Apoštol Pavel praví: „Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, tyto tři; ale největší z nich je láska. (1.Kor. 13, 13.)

* 781. Které jsou ctnosti mravní?

Ctnosti mravní jsou:

1. pokora před Bohem a skromnost před lidmi,

2. štědrost,

3. čistota duchovní i tělesná,

4. příznivé smýšlení o bližním,

5. střídmost,

6. tichost,

7. horlivost v práci i modlitbě.

Poznámky:

* I. Ctnost vede k Bohu, hřích odvádí od Boha. – Ctnost vede k souladu a bratrství lidí, hřích však působí nepřátelství a rozvrat.

* II. Bez pokory před Bohem a bez skromnosti nemůže člověk duchovně prospívat. Pán Ježíš řekl, že pyšný farizej odešel z chrámu neospravedlněn, ale pokorný celník odešel ospravedlněn. (Luk. 18, 10-14.)

782. Které jsou hlavní dobré skutky?

Hlavní dobré skutky jsou: modlitba, půst a almužna.

* 783. Jsou dobré skutky potřebny?

Dobré skutky jsou potřebny, neboť apoštol Jakub ve své epištole praví, že víra bez skutků jest mrtva. (Jak. 2, 20.)

* 784. Jak máme konat dobré skutky?

Dobré skutky máme konat:

1. dobrovolně, z lásky k Bohu a k jeho cti a slávě,

2. podle zákona božího.

785. Co je modlitba?

Modlitba je pozdvižení mysli i srdce k Bohu a zbožná rozmluva s Bohem.

786. Kolikerým způsobem můžeme se modlit?

Modlit se můžeme několikerým způsobem:

1. hlasitě, a to slovy nebo zpěvem,

2. šeptem nebo beze slov,

3. soukromě nebo veřejně,

4. sami nebo společně,

5. stoje nebo kleče.

Poznámka:

Modlíme se beze slov, když s Bohem rozmlouváme jen v myšlenkách a ve zbožném rozjímání.

* 787. Jaké modlitby rozeznáváme podle obsahu?

Podle obsahu rozeznáváme:

1. modlitby chvály,

2. modlitby prosebné,

3. modlitby děkovné.

788. Jak se máme modlit?

Máme se modlit:

1. pozorně,

2. pokorně,

3. s nadějí,

4. vytrvale.

789. Oč máme Boha prosit?

Boha máme prosit o to, co je nám a našim bližním potřeba k dobru duše a těla.

* 790. Kdy modlitba nemá ceny?

Modlitba nemá ceny, když není skutečným povznesením mysli k Bohu nebo jest konána nepozorně.

Poznámka:

O těch, kteří se modlí nepozorně, vyslovil se Pán Ježíš takto: „Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.“ (Mat. 15, 8.)

791. Kdy Bůh nevyslyší naší modlitby?

Bůh nevyslyší naší modlitby:

1. když se nemodlíme, jak je zapotřebí,

2. když prosíme o něco, co není k našemu spasení.

792. Máme se modlit jen za sebe?

Máme se modlit nejen za sebe, nýbrž i

1. za rodiče a příbuzné,

2. za své duchovní i světské představené,

3. za pravoslavnou církev i za svou vlast,

4. za všecky lidi, přátele i nepřátele,

5. za živé i za zesnulé.

793. Kde se můžeme modlit?

Modlit se můžeme všude, doma i v přírodě, avšak nejlépe jest modlit se ve chrámě.

**794. Proč je nejlépe modlit se ve chrámě?

Nejlépe je modlit se ve chrámě, protože:

1. chrám je dům boží, a na svatém prestole přebývá Pán Ježíš ve svaté eucharistii,

2. naše modlitba ve chrámě je zesilována společnou modlitbou všech přítomných.

795. Kdy se máme modlit?

Modlit se máme často, zvláště pak:

1. ráno a večer,

2. před jídlem a po jídle,

3. před prací a po práci,

4. v tísni a pokušení.

**796. Co má hlavně obsahovat modlitba ranní?

Modlitba ranní má obsahovat hlavně:

1. díkůvzdání Bohu za nový den,

2. poručení se do jeho svaté ochrany,

3. prosbu, aby nám pomáhal splnit věrně všecky povinnosti nového dne a varovat se hříchu.

**797. Co má hlavně obsahovat modlitba večerní?

Modlitba večerní má obsahovat hlavně:

1. díkůvzdání Bohu za prožitý den,

2. prosbu o klidný spánek i o odpuštění hříchů, jichž jsme se toho dne dopustili.

* 798. Jak se máme modlit před jídlem?

Před jídlem se máme modlit takto: Pane Ježíši Kriste, Bože náš, požehnej nám tento pokrm i nápoj na přímluvy přečisté matky své i všech svatých svých. Amen.

* 799. Jak se máme modlit po jídle?

Po jídle se máme modlit takto: Děkujeme tobě, Kriste, Bože náš, že jsi nás nasytil pozemskými dary svými. Nevylučuj nás ani z nebeského království svého, ale jako jsi přišel mezi své učedníky a přinesl jim mír, tak přijď i mezi nás a spasiž nás.

* 800. Oč se máme modlit před prací?

Před prací se máme modlit, aby Bůh doprovázel naši námahu svým požehnáním.

* 801. Jak se máme modlit po práci?

Po práci máme Bohu děkovat za pomoc, kterou nám při práci poskytl.

* 802. Oč se máme modlit v tísni a pokušení?

V tísni a pokušení máme se modlit, aby nás Bůh neopouštěl, ale dal nám nad tísní a pokušením zvítězit.

803. Které dny máme zvláště zasvětit modlitbě?

Modlitbě máme zasvětit zvláště neděle a svátky.

Poznámky:

I. Ponechej na vůli boží, zdali, kdy a jak tvou prosbu vyslyší.

II. Zvykni si před každou modlitbou odpustit v srdci svém všem, kteří ti ublížili.

III. Při modlitbě nespěchej.

** IV. Pán Ježíš nás napomíná, abychom se modlili bez ustání, to jest při každé příležitosti i ve všech potřebách. (Luk. 18, 1.) Skutečně neustále se modlí ten, kdo v každém okamžiku, i když pracuje nebo se prochází, nebo odpočívá, nebo jí, nebo činí cokoliv, je si vědom přítomnosti boží. O takovém křesťanu možno říci, že i jeho práce i procházka i jídlo i odpočinek jest modlitbou. Takový člověk žije v Bohu, a Bůh žije v něm.

3. O modlitbě Páně.

804. Která modlitba jest nejlepší?

Nejlepší modlitba jest „Otče náš“ neboli modlitba Páně.

805. Proč je modlitba Páně nejlepší modlitbou?

Modlitba Páně je nejlepší modlitbou proto, že obsahuje vše, oč se máme modlit.

806. Proč se „Otče nás“ nazývá modlitbou Páně?

„Otče náš“ nazývá se modlitbou Páně, protože jí apoštoly naučil sám Pán Ježíš Kristus.

807. Jak zní modlitba Páně?

Modlitba Páně zní:

Otče náš, jenž jsi na nebesích!

Posvěť se jméno tvé;

přijď království tvé;

buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dejž nám dnes;

a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme vinníkům našim;

a neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého;

neboť tvé jest království i moc i sláva na věky věkův.

Amen. (Mat. 6, 9-13.)

* 808. Jak se dělí modlitba Páně?

Modlitba Páně se dělí na vzývání, sedm proseb a chvalořeč.

* 809. Jak zní vzývání v modlitbě Páně?

Vzývání v modlitbě Páně zní: „Otče náš, jenž jsi na nebesích!“

* 810. Co nám připomínají slova: „Otče náš“?

Slova „Otče náš“ nám připomínají, že Bůh jest Otcem nás všech, a že my máme se k němu v modlitbě utíkat jako děti s láskou a důvěrou, a ne se strachem.

* 811. Má křesťan Boha v modlitbě Páně oslovovat „Otče náš“, i když se modlí sám?

Křesťan má Boha v modlitbě Páně oslovovat „Otče náš“, i když se modlí sám, neboť křesťanská láska žádá, aby žádný z nás nemyslil jenom na sebe, nýbrž na všechny lidi, zvláště pak na spolukřesťany.

* 812. Co nám připomínají slova „jenž jsi na nebesích“?

Slova „jenž jsi na nebesích“ nám připomínají,

1. že Bůh je povýšen nad veškerý svět, jehož je svrchovaným Pánem,

2. že při modlitbě máme mysl i srdce povznášet k němu do nebeských výšin.

* 813. Jak zní první prosba modlitby Páně?

První prosba modlitby Páně zní: „Posvěť se jméno tvé.“

* 814. Proč se modlíme, aby jméno boží, které samo v sobě jest nekonečně svaté, se posvětilo?

Třebas jméno boží je samo v sobě nekonečně svaté, modlíme se, aby také od lidí bylo jako svaté uznáváno a slaveno.

* 815. Čím můžeme přispět k oslavě svatého jména božího?

K oslavě svatého jména božího můžeme přispět modlitbami chvály a opravdovým křesťanským životem.

Poznámka:

* Pán Ježíš pravil: „Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.“ (Mat. 5, 16.)

* 816. Jak zní druhá prosba modlitby Páně?

Druhá prosba modlitby Páně zní: „Přijď království tvé.“

* 817. Oč prosíme ve druhé prosbě modlitby Páně?

Ve druhé prosbě modlitby Páně prosíme,

1. aby v duších našich místo zla a hříchu vládl Bůh,

2. aby všichni lidé byli shromážděni v pravoslavné církvi boží,

3. aby v lidské společnosti byly uskutečňovány zásady zákona božího,

4. aby nás Bůh po smrti pojal do nebeské blaženosti.

**818. Oč usilují na tomto světě lidé, v jejichž duších vládne Bůh?

Lidé, v jejichž duších vládne Bůh, usilují na tomto světě o to, aby mezi všemi lidmi byla láska, shoda a spravedlnost, a aby nikdo nebyl utiskován.

Poznámka:

** Království boží vyvrcholí ve věčném životě, ale má se zračit také již na tomto světě. Apoštol Pavel praví, že království boží vzhledem k tomuto světu projevuje se spravedlností, pokojem a radostí v Duchu svatém. (Řím. 14, 17.) Nespravedlnost, útisk, otroctví a jiné nesrovnalosti jsou od ďábla a protiví se království božímu. Křesťan má se přičiňovat, aby státní zákony i společenské řády odpovídaly zákonu božímu, aby byly spravedlivé ke všem občanům a aby nenadržovalv některým vrstvám obyvatelstva.

* 819. Jak zní třetí prosba modlitby Páně?

Třetí prosba modlitby Páně zní: „Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.“

* 820. Oč prosíme slovy: „Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi“?

Slovy: „Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi“ prosíme:

1. aby nám Bůh pomohl plnit jeho svatou vůli na zemi tak, jak ji na nebi plní andělé,

2. aby nám dal sílu, vždycky i v utrpení podrobovat se jeho svaté vůli.

* 821. Jak zní čtvrtá prosba modlitby Páně?

Čtvrtá prosba modlitby Páně zní: „Chléb náš vezdejší dejž nám dnes.“

* 822. Oč prosíme slovy: „Chléb náš vezdejší dejž nám dnes“?

Slovy: „Chléb náš vezdejší dejž nám dnes“ prosíme, aby nám Bůh každého dne dával chléb a vše, co nutně potřebujeme pro tělo i duši.

* 823. Které jsou hlavní potřeby našeho těla?

Hlavní potřeby našeho těla jsou: pokrm, oděv a příbytek.

* 824. Co je vezdejším chlebem naší duše?

Vezdejším chlebem naší duše je:

1. slovo boží,

2. tělo a krev Pána našeho Ježíše Krista,

3. každá opravdová modlitba.

Poznámka:

* Pán Ježíš pravil: „Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem, vycházejícím skrze ústa boží.“ (Mat. 4, 4.) – Dále pravil Pán Ježíš: „Tělo mé je pravý pokrm, a krev má je pravý nápoj.“ (Jan 6, 55.)

* 825. Jak zní pátá prosba modlitby Páně?

Pátá prosba modlitby Páně zní: „Odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.“

* 826. Co nám připomíná pátá prosba modlitby Páně?

Pátá prosba modlitby Páně nám připomíná, že máme Boha o prominutí svých hříchů prosit, my pak že jsme povinni odpustit všem, kdož nám ublížili.

* 827. Jest nutno, abychom odpustili svým viníkům, má-li Bůh odpustit nám?

Má-li Bůh odpustit nám, jest naprosto nutno, abychom i my odpustili svým vinníkům, neboť Pán Ježíš řekl: „Jestliže pak neodpustíte lidem poklesky jejich, ani Otec váš neodpustí vám poklesky vaše.“ (Mat. 6, 15.)

Poznámka:

* O nutnosti, abychom odpustili všem, kdo se proti nám provinili, vyslovuje se Pán Ježíš ještě takto: „Proto když obětovat hodláš dar svůj na oltář a tu se rozpomeneš, že bratr tvůj má něco proti tobě, nechejž tam dar svůj před oltářem a odejdi; dříve se smiř s bratrem svým, a potom teprve jdi obětovat dar svůj.“ (Mat. 5, 23-24.)

* 828. Jak zní šestá prosba modlitby Páně?

Šestá prosba modlitby Páně zní: „Neuvoď nás v pokušení.“

* 829. Oč prosíme v šesté prosbě modlitby Páně?

V šesté prosbě modlitby Páně prosíme, aby nás Bůh chránil od pokušení a dal nám sílu překonat je.

* 830. Co je pokušení?

Pokušení je svůdná myšlenka nebo žádost, kterou jsme puzeni ke hříchu.

* 831. Kdo nám vnuká svůdné myšlenky a žádosti?

Svůdné myšlenky a žádosti nám vnuká:

1. ďábel,

2. špatní lidé,

3. naše vlastní náchylnost ke zlému.

Poznámka:

* I. Apoštol Petr nás napomíná: „Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš, ďábel, jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral. Jemu odpírejte, silní jsouce u víře.“ (1. Petr 5, 8-9.)

* II. Apoštol Pavel praví, že budeme-li podle ducha žít, nebudeme konat hříšné žádosti těla, neboť tělesné touhy směřují proti duchu. (Gal. 5, 16-17.)

* 832. Jak zní sedmá prosba modlitby Páně?

Sedmá prosba modlitby Páně zní: „Ale zbav nás od zlého.“

* 833. Oč prosíme v sedmé prosbě modlitby Páně?

V sedmé prosbě modlitby Páně prosíme, aby nás Bůh chránil od každého zla, zvláště od hříchu.

* 834. Proč Bůh dopouští zlo na lidi?

Bůh dopouští zlo na lidi buď jako následek hříchů, nebo jako zkoušku, v níž se má ukázat, zdali naše víra je stálá.

* 835. Jak zní chvalořeč v modlitbě Páně?

Chvalořeč v modlitbě páně zní: „neboť tvé jest království i moc i sláva na věky věkův. Amen.“

* 836. Co nám připomíná chvalořeč v modlitbě Páně?

Chvalořeč v modlitbě Páně nám připomíná, že Bůh v nekonečné slávě vládne celému světu a může naši modlitbu vyslyšet, bude-li to jeho svatá vůle.

* 837. Co znamená slovo „Amen“?

Slovo „Amen“ znamená: Staň se tak, to jest projev vřelé touhy, aby Bůh naše prosby vyslyšel.

4. O postu.

* 838. Co je půst?

Obyčejný půst je zdržování se od masitých a mléčných i vaječných jídel, a přísnější půst spočívá v tom, že si některý den z lásky k Bohu odepřeme jakékoliv jídlo úplně neb aspoň z části.

* 839. Proč se postíme?

Postíme se, protože Pán Ježíš sám se postil a potřebu postu zdůraznil.

**840. Jaký jest účel postu?

Účel postu jest:

1. abychom přemáhali své tělesné choutky a učili se být střídmými a ukázněnými,

2. abychom sami sebe trestali za své hříchy za účelem pokání,

3. abychom se duchovně soustředili k modlitbě a připravili se k přijetí svatých tajin a k oslavě velkých svátků.

* 841. Jaké jsou posty co do trvání?

Co do trvání jsou posty jednodenní a vícedenní.

**842. Které jsou jednodenní posty?

Jednodenní posty jsou:

1. v den před svátkem Zjevení Páně (5. ledna),

2. v den stětí svatého Jana Křtitele (29. srpna),

3. v den povýšení svatého kříže (14. září),

4. ve středu a v pátek po celý rok.

* 843. Proč se postíme ve středu?

Ve středu se postíme, poněvadž toho dne Jidáš slíbil židovským kněžím, že jim zradí Pána Ježíše.

* 844. Proč se postíme v pátek?

V pátek se postíme, poněvadž v pátek Pán Ježíš za nás umřel na kříži.

**845. Ve kterých týdnech nejsou středa a pátek postními dny?

Středa a pátek nejsou postními dny:

1. v týdnu před nedělí celníka a farizeje,

2. v týdnu po neděli velikonoční,

3. v týdnu po neděli svatodušní,

4. od svátku Narození Páně do 4. ledna.

**846. Jaké jsou vícedenní posty?

Vícedenní posty jsou:

1. půst předvánoční neboli filipovský od 15. listopadu, to jest po svátku svatého apoštola Filipa do svátku Narození Páně,

2. velký půst od pondělka po neděli syropustní do velikonoční jitřní,

3. půst petropavlovský od pondělka po neděli všech svatých, to jest po první neděli po Padesátnici až do 28. června včetně,

4. půst uspenský, to jest před svátkem Zesnutí přesvaté Bohorodice, a to od 1. do 14. srpna včetně.

Poznámky:

** I. Jestliže v přítomné době lidé u nás téměř se nepostí, je to znamením velkého úpadku víry. Postil se přísně Pán Ježíš, než začal veřejně konat své vykupitelské dílo, a učinil tak proto, aby nám zanechal příklad, neboť pro něho neměl půst toho významu, jaký má pro nás. Postili se též apoštolé a první křesťané. (Skut. 13, 3.) Pán Ježíš zdůraznil potřebu modlitby i postu a vyjádřil se, že velkých a mimořádných věcí lze dosáhnout jedině modlitbou a postem. (Mat. 17, 21.) Opravdoví křesťané, následujíce příkladu Pána Ježíše, rádi a svědomitě ve všech dobách dodržovali a dodržují posty. Také Jan Amos Komenský ve svém vyznání víry vyzdvihl význam postního zřízení. Návrat k zachovávání postu jest nejen žádoucí, ale i nutný, a dojde-li k němu, bude to znamenat, že i sama víra v srdcích lidských oživuje. Přidejme se k těm, kteří posty zachovávají. Půst je mocným prostředkem křesťanské sebekázně k posílení vůle, k vyhranění povahy a k duchovnímu zdokonalení.

** II. Posty slouží též tělesnému zdraví, a lékaři často předpisují zdržovat se od určitých jídel. V pravoslavné církvi pozůstává postní strava hlavně z chleba, z moučných jídel a ze zeleniny a ovoce. Je známo, že zelenina a ovoce obsahuje v sobě vitaminy, takže tělo, třebas si odpíráme příjemná a vydatná jídla, pocházející od zvířat, nijak na zdraví neutrpí.

* III. V době postů je třeba také přemáhat své špatné návyky, vášně, hněv, nenávist, nepřátelství, jakož i zdržovat se zábav, zvláště tanečních a nekonat svatebního veselí.

* IV. Duchovní úřad jest oprávněn z vážných zdravotních důvodů jednotlivým lidem půst zmírnit nebo je od něho osvobodit.

* V. Někteří křesťané v den před zjevením Páně a na Velký pátek zdržují se jídla vůbec, a zvláště v prvních dobách křesťanských byl tento zbožný zvyk rozšířen.

** VI. Někteří lidé se vysmívají postům a říkají, že prý církev zakazuje jíst určitá jídla, jako by ta jídla byla nečistá. To však není pravda. Církev nepovažuje žádné jídlo za nečisté. Jestliže se zdržujeme určitých jídel z důvodů náboženských, nečiníme to proto, že by ta jídla byla nečistá, nýbrž abychom následovali Pána Ježíše, a z důvodů, uvedených v otázce 840.

** VII. Ryby jsou od prvních dob křesťanských považovány za jídlo postní. Ale v pravoslavných monastýrech je dovoleno jíst ryby jenom zřídka, v některé významné dny.

5. O almužně.

* 847. Co jest almužna?

Almužna jest každý skutek tělesného i duchovního milosrdenství.

* 848. Které jsou skutky tělesného milosrdenství?

Skutky tělesného milosrdenství jsou:

1. hladové sytit,

2. žíznivé napájet,

3. pocestné do domu přijímat,

4. nuzné odívat,

5. nemocné ošetřovat a navštěvovat,

6. také vězně navštěvovat a

7. mrtvé uctivě pochovávat.

* 849. Které jsou skutky duchovního milosrdenství?

Skutky duchovního milosrdenství jsou:

1. za živé i zesnulé se modlit,

2. chybující napravovat,

3. nevědomé poučovat,

4. bezradným dávat dobrou radu,

5. zarmoucené těšit,

6. za příkoří se nemstít,

7. urážky odpouštět.

Poznámky:

* I. Snažme se být dokonalými. Pán Ježíš pravil: „Buďte tedy dokonalí, jako i Otec váš, který jest v nebesích, dokonalý jest.“ (Mat. 5, 48.) Také řekl: „Chceš-li dokonalým býti ... následuj mne.“ (Mat. 19, 21.)

** II. Pána Ježíše následuje:

1. Kdo se rád modlí, pravidelně se účastní bohoslužeb, poslouchá rád slovo boží a často přijímá svaté tajiny.

2. Kdo dává pozor na své myšlenky, řeči a skutky, aby v nich nebylo nic proti vůli boží; kdo dává pozor též na to, s jakými lidmi se stýká a kam dochází, aby snad nebyl ponoukán a sváděn ke hříchu, neboť Pán Ježíš pravil: „Bděte a modlete se, abyste nevešli v pokušení.“ (Mat. 26, 41.)

3. Kdo sebe sama přemáhá, odříká si příjemné věci, když by se nesrovnávaly s vůlí boží, a činí si dobrovolnou újmu i ve věcech dovolených, aby se stal schopným zdržet se věcí nedovolených. „Chce-li kdo jíti za mnou, zapři sám sebe a ber svůj kříž na každý den a následuj mne.“ (Luk. 9, 23.)

4. Kdo koná své každodenní práce způsobem Bohu milým z důvodů náboženských, pilně svědomitě a vytrvale s tím úmyslem, aby Bůh byl s jeho prací spokojen.

** III. Vrcholu křesťanské dokonalosti se stanoviska lidského blíží se ten, kdo z lásky k Bohu zřekne se svého majetku i rodinného života a zasvětí svůj život upřímně a úplně jen práci, modlitbě, čistotě a poslušnosti, jak to činí opravdově smýšlející mniši v monastýrech (klášterech) nebo v samotě, a v tom setrvá až do konce. Bylo mnoho světců a světic, kteří z lásky k Pánu Ježíši veškerý svůj majetek rozdali mezi chudé nebo na ušlechtilé účely církevní, národní a dobročinné a žili pak v úplné chudobě jako Pán Ježíš. To není všeobecnou povinností, nýbrž projevem opravdové touhy po mravní dokonalosti podle slov Pána Ježíše: „Chceš-li dokonalým býti, jdi a prodej statek svůj a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.“ (Mat. 19, 21.)

6. O mnišských slibech.

***850. Které jsou mnišské sliby?

Mnišské sliby jsou:

1. dobrovolná chudoba,

2. dobrovolné vzdání se rodinného života a zachovávání čistoty srdce,

3. dobrovolná a úplná poslušnost k představeným.

***851. Jaký účel mají mnišské sliby?

Mnišské sliby mají ten účel, aby se člověk úplně oprostil od světských starostí a věnoval se jen Bohu, duchovnímu zdokonalení a dobrým skutkům.

***852. Jak se jmenuje dům, v němž žijí mniši?

Dům, v němž žijí mniši, jmenuje se monastýr.

***853. Jaké jsou v pravoslavné církvi monastýry?

V pravoslavné církvi jsou monastýry mužské, v nichž žijí mniši, a ženské, v nichž žijí mnišky.

***854. Jak se jmenují všichni mniši nebo mnišky jednoho monastýru?

Všichni mniši nebo mnišky jednoho monastýru jmenují se bratrstvo nebo sesterstvo.

***855. Jak se jmenuje mnich, který je současně knězem?

Mnich, který je současně knězem, jmenuje se jeromonach.

***856. Jak se jmenuje mnich, který je současně jáhnem?

Mnich, který je současně jáhnem, jmenuje se jerodiakon.

***857. Jsou všichni mniši kněžími nebo jáhny?

Všichni mniši nejsou kněžími nebo jáhny, naopak většina mnichů nemá hodnosti kněžské ani jáhenské, a jeromonachy nebo jerodiakony jsou jenom někteří.

***858. Co musí podstoupit, kdo touží být přijat jako mnich do monastýru?

Kdo touží být přijat jako mnich do monastýru, musí podstoupit poslušenství, to jest asi jednoroční zkoušku naprosté poslušnosti, aby se zjistilo, zda jeho touha jest opravdová a vytrvalá.

***859. Jak se nazývá čekatel nebo čekatelka mnišství?

Čekatel nebo čekatelka mnišství nazývá se poslušník nebo poslušnice.

***860. Jak se jmenuje představený monastýru?

Představený monastýru se jmenuje igumen (správce), a monastýrský představený vyššího stupně se jmenuje archimandrita (opat).

***861. Jak se jmenuje představená monastýru?

Představená monastýru se jmenuje igumenka (správkyně).

***862. Od koho jsou voleni představený nebo představená monastýru a od koho jsou potvrzováni a ustanovováni?

Představený neb představená monastýra jsou volení od monastýrského bratrstva nebo sesterstva a potvrzováni i ustanovováni od biskupa té eparchie, v jejímž obvodu monastýr se nachází.

***863. Komu jsou podřízeni igumeni a archimandriti, jakož i igumenky monastýrů?

Igumeni a archimandriti, jakož i igumenky monastýrů jsou podřízeni příslušnému eparchiálnímu biskupovi.

864. Jsou monastýry pro církev důležité?

Monastýry jsou pro církev velmi důležité, neboť každý monastýr má být místem modlitby, následování Pána Ježíše, práce duševní i tělesné a bohumilých skutků ke slávě boží a k dobru bližních, zvláště sirotků, starců a nemocných.

*** 865. Jak se jmenují lidé, kteří z lásky k Bohu zřeknou se světa a bydlí v naprosté samotě?

Lidé, kteří z lásky k Bohu zřeknou se světa a bydlí v naprosté samotě, jmenují se poustevníci.

Poznámka:

*** Pravoslavnými mnichy byli svatí slovanští učitelé a apoštolé Cyril a Metoděj a jejich přední slovanští učedníci Gorazd, Angelár, Kliment, Naum a Sáva. Tito učedníci byli však po smrti svatého Metoděje z rozkazu římského papeže Štěpána VI. z Moravy vypuzeni a odebrali se k jižním Slovanům, u nichž jsou velmi ctěni. V českém národě památka jejich byla úplně vyhubena a teprve česká pravoslavná církev ji obnovuje. Jejich společný svátek koná se u všech pravoslavných Slovanů dne 27. července. Poustevníkem byl svatý Jan Křtitel. Nejznámější čeští poustevníci slovanského obřadu jsou: svatý Ivan Český, který žil v lesní samotě pod skalou, kde později vznikla vesnice Svatý Jan pod skalou, a svatý Prokop Sázavský, který žil v lesní samotě u řeky Sázavy, kde později povstalo městečko Sázava; ještě za života svatého Prokopa byl tam postaven monastýr, jehož igumenem a později archimandritou stal se svatý Prokop. – Takových lidí je potřeba i v době přítomné.






Zpět na obsah Gorazdova pravoslavného katechismu