Adresa kaple i úřadu duchovní správy: Masarykovo nám. 4, 586 01 JIHLAVA
Telefonní číslo: 567 309 264
(v mezinárodním tvaru: +420 567 309 264)
E-mail pro veřejnost:
(pokud zde e-mailovou adresu nevidíte, zapněte si ve Vašem internetovém prohlížeči povolení javascriptu).
Duchovní správce: prot. Jan P. Baudiš
Každou neděli se koná Božská liturgie sv. Jana Chrysostoma (Zlatoústého)
(začátek: od 9,00 hod. čtení žalmů - hodinky, od 9,40 hod. liturgie)
V sobotu večer: velká večerní (začátek podle oznámení)
Svatá liturgie se koná i na většinu velkých svátků (od 9 hod.)
Bohoslužby na strastný týden a Paschu 2012: zde v PDF
Další bohoslužby podle oznámení.
Náš dům s domovní kaplí sv. Václava a Ludmily
je na severu Mapy.cz
Mapa České republiky,
na níž jsou vyznačeny všechny pravoslavné chrámy, kaple, domy i monastýry na našem území.
Kromě města Jihlavy konáme pravoslavné bohoslužby i v Opatově u Třebíče a v Havlíčkově Brodě.
(Rozpis bohoslužeb najdete, když si kliknete na odkazy.)
Okruh působnosti jihlavské církevní obce: Vysočina. (Pro Třebíčsko je církevní obec v Třebíči.)
Jurisdikce naší církevní obce: Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku (jedna ze světových autokefálních církví), eparchie Olomoucko-brněnská.
Sloužíme podle starého juliánského pravoslavného kalendáře. Nedělní bohoslužby konáme z části v jazyce českém a částečně v jazyce staroslověnském (resp. církevně-slovanském).
Reportáž z významné události naší církevní obce:
Návštěva divotvorné ikony Matky Boží v Jihlavě:
(Fotogalerie a článek)
Všechny svátky a památky nejslavnějších svatých oslavovaných
světovou
pravoslavnou Církví Kristovou.
A mimo to jsou to tyto dny (obč. / círk.):
Po druhé světové válce patřilo zdejší společenství pravoslavných věřících nejprve pod třebíčskou pravoslavnou farnost. Jezdil sem prot. Josef Leixner a později otec Lev Doseděl. V průběhu druhé poloviny čtyřicátých let se pravoslavným Jihlavanům podařilo získat pro svou církevní obec dům, ve kterém byla jedna místnost adaptována na pravoslavnou kapli. Dále byl v domě byt pro faráře. Kvůli rychle vzrůstajícímu počtu pravoslavných věřících v Jihlavě se v této době jihlavská farnost vyděluje z třebíčské církevní obce a vzniká samostatná jihlavská pravoslavná církevní obec. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let přichází do Jihlavy první vlastní farář jihlavské farnosti - otec Bohuslav Sigmund. Ten však v polovině padesátých let opouští církevní služby.
V polovině padesátých let se tedy jihlavská pravoslavná obec ocitla bez vlastního duchovního správce; dojížděl sem obětavě sloužit a pastorovat otec Miroslav Mužík z Třebíče. Bohužel společenské a politické poměry nedovolovaly obsadit uprázdněné místo jihlavského duchovního správce, a tak tento stav, kdy byla jihlavská farnost bez svého vlastního kněze, trval až do roku 1989. Církevní obec v průběhu komunistické éry bezmála zanikla a v devadesátých letech umožnily nové poměru její postupné obnovování.
V roce 1989 přišel do Jihlavy její současný pravoslavný duchovní správce.
Kaple svatých Václava a Ludmily je situována ve starobylém domě č. 4 na Masarykově náměstí (přístupná je v době bohoslužeb). Jedná se o bývalý reprezentační sál, zaklenutý a vyzdobený štukaturou. Jádro domu pochází ze 13. století; nyní je obklopeno renesančními adaptacemi a přístavbami.
Kaple byla vybudována podle tradičního pravoslavného chrámového uspořádání, je členěna na oltářní část za ikonostasem, chrámovou loď a předsíň. Vysvěcena byla metropolitou Jelevferijem na začátku padesátých let. V polovině devadesátých let byly do svatého prestolu vloženy svaté ostatky mučedníků z monastýru ct. Theodosia Kinoviarcha (u Jerusalema) vladykou Kryštofem.
Kaple je posvěcena i přítomností částeček svatých ostatků sv. Václava a Ludmily - mučedníků a knížat českých a ctihodného Ivana Českého, poustevníka. Požehnáním tomuto místu je dřevo svatého Kříže, na kterém trpěl náš Spasitel. Dále jsou v kapli uloženy svaté ostatky: sv. Filareta a Innokentije Moskevských, ct. Maxima Řeka, sv. Sergije Radoněžského, ct. dvanácti optinských starců, sv. Varnavy Getsemanského, sv. prvomučedníka archidiakona Štěpána, sv. apoštola Tomáše i sv. slavného divotvorce ruského - Serafíma Sarovského a dalších. Přítomnost svatých ve svatých ostatcích posvěcuje nejen naši církevní obec, ale i město Jihlavu a potažmo celé české země. Svátosti (svatyně) umístěně v naší kapli - k posvěcení křesťanské obce, chrámu - jsou podrobněji vypsány zde.
Stručně o naší církevní obci
Jihlavská pravoslavná farnost je malou církevní obcí, která byla sice formálně založena až po druhé světové válce (23. 12. 1946), ale pravoslavní věřící se zde scházeli již za první republiky a navštěvoval je zde sv. mučedník biskup Gorazd.